Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Karásek ze Lvovic Jiří (1871-1951)

Vlastním jménem Josef Karásek, pocházel z Prahy. Začal studovat bohosloví, pak pracoval jako úředník. Spisovatel Karásek zastupuje jeden z vyhraněných směrů české moderny – dekadenci. Karásek byl mluvčím českých dekadentů. Působil v oblasti poezie, dramatu, prózy i literární kritiky. Jako kritik a esejista je autorem těchto děl: Impresionisté a ironikové, Chimérické výpravy, Umění jako kritika života, renesanční touhy v umění, Jan Neruda, J. S. Machar, tvůrcové a epigoni. Karáskova poezie má málo životní spontánnosti: Zazděná okna, Kniha aristokratická, Sexis necans, Písně tulákovy o životě a smrti, Hovory se smrtí, Sodoma, Ostrov vyhnanců, Endymion. Psal také povídky (například Stojaté vody, Mimo život, Posvátné ohně) a romány démonického charakteru: Gotická duše, Lásky absurdné, Román Manfreda Macmillena, Skarabeus, Zastřený obraz. Drama: Apolonius z Tyany, Hořící duše, Ganymédes. Gotická duše – nepředstavuje klasický román. Jde o náladový a dojmový záznam duševního světa hlavního hrdiny. Hlavní postavou je bezejmenný sirotek, který se omezuje pouze na to, že chodí po svém pokoji, nebo se prochází na ulici. Neznáme jeho osud ani zlomek předešlého života. Autor jej odpoutal od všeho skutečného a hmotného. Místo děje v románu nalézáme popis a líčení hrdinovy duše, jejích neustálých psychických proudů a vlnění. Dojem střídá dojem a další pocity. Nedílnou složkou hrdinova vnitřního svata je silná melancholie – z dětství, současného jinošství, nemožnosti uskutečnění ideálů a marné touhy najít přítele. Reálný život plynul mimo svět hrdiny, který skrýval svou bolest v duši. Cítil pouze to, co vznikalo v jeho nitru. Přirovnával se k Lazarovi svou zmateností a nevědomostí. Chtěl se stát knězem a oddával se mystickému snění. Rád se však nechal okouzlit chrámovou vůní a snažil se přiblížit Bohu. V kostele zešílel, lékaři jej označili za duševně chorého a starali se o něho v ústavu. Krátce před smrtí se mu vrátila paměť, prožil celý život jakoby znovu a krátce před úsvitem zemřel. Román doprovází dekadentní nádech pološera, únavy, skepse, zklamání, marnosti, chorobné jemnosti a beznadějnosti.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz