Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Jirásek Alois (1851-1930)

Jirásek se narodil v Hronově. Studoval historii na filosofické fakultě. Pak pracoval jako profesor v Litomyšli a Praze. Roku 1917 podepsal spolu s ostatními spisovateli Květnový Manifest, aby podpořil myšlenku samostatného českého státu. Jirásek se u čtenářů zapsal především jako autor historických próz. K jeho tvorbě patří romány – Mezi proudy (Dvojí dvůr, Syn Ohnivcův, Do tří hlasů), Na dvoře vévodském, V cizích službách, Bratrstvo, Proti všem (Skonání věků, Kruciata, Boží zástup), Skály, Psohlavci, temno, Konec a počátek, Husitský král. Jirásek psal také povídky (Skaláci, Z Čech až na konec světa, Zemanka, Maryla), románové kroniky (F.L. Věk, U nás) a drama (Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Lucerna, Otec, Vojnarka). Jméno A. Jiráska je také spojeno se studentskou Filosofickou historií a Starými pověstmi českými. Filozofská historie – děj povídky se odehrává od konce měsíce dubna roku 1847 do roku 1850 v Litomyšli a v Praze při povstání. U slečny Elis bydlí čtyři studenti filosofie – Frybort, Vavřena, Špína a Zelenka. Žijí poklidným studentským životem až do té doby, kdy hradecké biskupství již potřetí nedovolí konání studentské oslavy majáles. Mladíci i přes zákaz, ovšem se souhlasem města, majáles uskutečňují. Aby si studenti přivydělali, chodí dávat soukromé hodiny učení. Tak se Vavřena seznamuje s Lenkou Roubíčkovou. Lenka má vlastenecké cítění, ale musí jej skrývat před strýcem Roubíčkem, tetou a sestřenicí Lotynkou, u kterých žije. Vavřena s Lenkou se do sebe zamilují. Větší štěstí potkává Fryborta a jeho dívku Márinku, protože nemusí své city skrývat. Špína, jemuž se štěstí neustále vyhýbá, se zamiloval také do Márinky. Kvůli své nešťastné lásce a zklamání se přestává zajímat o učení. Neobstojí při zkouškách a odchází, aby se stal knězem. Roku 1848 přišlo jaro národů i do Litomyšle. Frybort s Vavřenou odchází bojovat do Prahy na barikády, kde se setkávají se Špínou. Špína ale při povstání zemře, a tím ukončí svůj nešťastný život. Frybort s Márinkou pak žijí na statku na Hané a Vavřinec, který se stal lékařem, zůstává v Praze se svou Lenkou. Autor ukazuje studentskou odhodlanost, nebojácnost, víru a lásku k národu. Bojují za něj, ale i za své ideály, lásku a svůj život. F.L. Věk – jedná se o pětidílný román zavádějící čtenáře do doby národního obrození. Děj se odehrává v Dobrušce a v Praze. Hlavním hrdinou je František Věk, syn kupce z Dobrušky. Na vyzvání pana Strádeckého odjíždějící do Prahy, kde se učí v benediktinském klášteře. Po jeho zrušení Josefem II. Pak studuje ze stipendia a vlastních financí. Přivydělává si také hrou na housle u němé Pauly Butteauové, do které se nešťastně zamiluje. Seznamuje se s jejím vyvoleným – Václavem Thámem, jenž Věkovi dopomůže k divadlu. Po neukončených studiích Věk odjíždí zpět do rodné Dobrušky. Zde pak pracuje v otcově krámu a národně uvědomuje lid. V Dobrušce se blíže seznamuje s Márinkou Snížkovou, svou pozdější manželkou. Společně, ale také s ostatními obyvateli Dobrušky, se vydávají do Prahy. František zde navštěvuje rodinu přítele Cháma, plnou nouze a bídy. Po požáru Dobrušky, státním bankrotu a jiných těžkých chvílích, které František Věk a celá společnost zažili, se do popředí dostává Věkův syn – právník Václav Vlastimil Věk. Konec příběhu představuje roku 1816, kdy byla na gymnázia jako úřední jazyk zavedena čeština. V románu vystupuje spousta skutečných osobností českého národního obrození – Václav Thám, Kramerius, Klicpera, Jungmann, Polák, Nejedlý, Dobrovský, Hněvkovský, Vavák aj. Z románu promlouvá autorova láska k národu a jeho jazyku. Ukazuje ideály a těžkou práci buditelů a všech ostatních, snažících se vyzdvihnout českou řeč a zájmy lidu. Temno – historický román, jehož děj začíná v září roku 1723 (více než 100 let po Bílé hoře), se odehrává v Opočenském panství na zámečku Skalka a v Praze. Pan regent Lhotský se vrací na svůj zámeček z pražské korunovace Karla VI. Cestou se setkává s jezuity, kteří památku Jana Husa vyměnili za Jana Nepomuského a snažili se odstranit nekatolictví v Čechách. Také na Skalce žijí nekatolíci – evangelický myslivec Machovec a jeho děti Tomáš a Helenka. Román popisuje útěk Machovce a těžký život Tomáše a Helenky v Čechách. Helenka slouží v Praze u paní Lechové. Zamiluje se do mladého Jiřího. Ví však, že bude muset odejít, až se pro ni a Tomáše otec vrátí. Tak se nakonec také stane. Otec má pocit, že Helenku odvádí z temné země, ale pro Helenku je temno tam, kam odchází, protože bude bez své lásky. Jirásek ve svém Temnu ukazuje násilnou rekatolizaci v Čechách a náboženskou nesvobodu. Temně však nepůsobí pouze tento útlak, ale temno brání i mladé lásce, vnucuje lidem cizí autority a víru v zázraky. Helenka má v tomto světě pocit, že ji pronásledují nejenom jezuité, ale i otec a ostatní evangelíci. Proto román působí pesimisticky, zamračeně a smutně. Příběh končí roku 1729 oslavou svatého Jana Nepomuského.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz