Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
|
|
|
|
|
Eurípidés (480 – 406 př. n . l.)
Trojici neuznám řeckých dramatiků po Aischylovi a Sofoklovi doplňuje Eurípidés. Narodil se na Dalamán, ale žil v Athénách. Byl velkým zastáncem athénské demokracie. Z původně devadesáti napsaných her se dochovalo pouze sedmnáct. V nich autor vykresluje duševní svět člověka, zabývá se postavením žen ve společnosti a jejich city. Formou filozofických a společenských úvah zpochybňuje správnost jednání bohů, a vnáší tak do světa mytologie reálné prvky. Z tvorby: Médeia, Alkestis, Hippolytos, Elektra, Ifigenie v Aulidě, Ifigenie na Tauridě, Helena, Trójanky atd.
Médeia – tato tragédie se odehrává v Korintě před Médeiným domem v době mýtické. Námět Eurípidés čerpal z báje o Argonautech a zlatém rounu, jehož vlastník mohl vládnout jako nástupce a dědic krále Kréthea. Hlavní hrdinkou dramatu je žena – Médeia. Spolu se svým manželem Iásonem a svými dvěma synky utíká do Korintu. Médeia zachránila Iásona –argonautského vůdce – a pomohla mu získat zlaté rouno. Kvůli Iásonovi, do kterého se zamilovala, zradila svou vlast, svého otce a pomohla zabít vlastního bratra. V Korintě se ale Iáson zamiluje do dcery korintského krále Kreontha – Glauky – a král Médeiu vyhání pryč. Pro svou velkou lásku obětovala vše, co měla a nyní ji chce Iáson opustit. V Médeie se zdvihne obrovská vlna odporu a pomstychtivosti a zabíjí Glauku oděvem napuštěným jedem. Zároveň umírá i její otec Kreonth. Drama vrcholí ve chvíli, kdy Médeia v krajním zoufalství zavraždí své dva potomky. Vinu za své činy ale dává Iásonovi, který má nést mravní zodpovědnost. Médeia je oproštěna od svých hrozných činů a ve voze svého děda Hélia odlétá i s mrtvými syny do Athén. Autor řeší mravní konflikt zrazené ženy, kterou muž opustil z pouhé bezcitnosti, zištnosti a nevděčnosti. V rušném a vznětlivém dialogu nechává promluvit její zraněné city. Tématem milostné vášně se Eurípidés zabýval i v následujících letech. Svědčí o tom hra Hippolytos. Hippolytos se proviní tím, že přehlíží jednu ze základních lidských hodnot – lásku, a zároveň tak opovrhuje bohyní Afrodité – bohyní lásky.
|
|
|
| | |
|
