Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
|
|
|
|
|
Epos o Gilgamešovi
Na území starověké Mezopotámie vznikl ve 2. tisíciletí př. n. l. Epos o Gilgamešovi, nejstarší z výpravných děl světového písemnictví. Ve třetím tisíciletí ovládli území Arkádové a klínovým písmem epos zaznamenali. Známé je pak jeho ztvárnění starobabylonské, asyrské, chetitské a churritské. Epos o Gilgamešovi popisuje dobrodružství polomytického, pravděpodobně sumerského krále Gilgameše, který vládl na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. ve městě Uruk, údajně jako tyran. Obyvatelké Uruku, kde Gilgameš vládne, si stěžují na jeho krutost bohům. Ti stvoří divokého člověka Enkidua, který žije v horách, ochraňuje zvířata a za pomoci nevěstky Sachmaty se celkově přemění v člověka. Setkává se s Gilgamešem, kterého v boji přemůže, ale nezabije. Pak se oba stávají přáteli. Společně zabíjejí obra – strážce cedrového lesa – a nebeského býka, kterého bohyně Ištar, jejíž lásku Gilgameš neopětoval, seslala na zem. Enkidu proto umírá a Gilgameše se zmocní velký žal. Uvědomuje si ztrátu svého přítele, ale také konečnost lidského života. Gilgameš si chce zajistit nesmrtelnost, a tak se vydává za Uta-napištimem, jediným nesmrtelným člověkem. Gilgameš ale nedokáže bdít tak dlouho, jak je mu určeno, a tak ztrácí naději. Když konečně získá rostlinu nesmrtelnosti ze dna oceánu, sežere mu ji had. Gilgameš se vrací do Uruku a poznává, že jedinou hodnotou, která přetrvává, jsou skutky člověka. Jedině ty mu mohou zajistit nesmrtelnost. Myšlenky eposu o lidském hledání a touze po věčnosti silně zapůsobily i na ostatní díla řecké a hebrejské kultury. Epos o Gilgamešovi se dochoval pouze ve fragmentech. Některé báje (např. o stvoření světa, o veliké potopě) se dostaly také do Bible. Epos je psán ve verších. Po prologu se dělí na čtyři části.
|
|
|
| | |
|
