Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
|
|
|
|
|
Dalimilova kronika
Představuje první česky psanou kroniku. Pochází z prvních let vlády Jana Lucemburského, pravděpodobně z roku 1314. Jméno autora se objevilo v 16. století u kronikáře Václava Hájka z Libočan. Prý šlo o jakéhosi Dalimila Meziříčského, kanovníka z Boleslavi. Tento historický omyl se traduje dodnes. Ve skutečnosti by autorem mohl být například Petr I. z Rožmberka, Hynek z Dubé nebo Jan IV. z Dražic. V úvodu kroniky autor uvádí a hodnotí jiné kroniky, které mu sloužily při vlastní práci jako prameny. Zmiňuje také prastarou kroniku z Boleslavi, které si nejvíce cení. Pravděpodobně se jednalo o neznámý opis Kosmovy kroniky. Z té jsou totiž v Dalimilově kronice přejaté některé údaje a pověsti, například o kněžně Libuši. Neznámý autor dále čerpal ze středověkých latinských legend – o sv. Václavu a sv. Ludmile – a ústního vypravování pověstí. Dalimilova kronika má 106 kapitol. Historické události autor zpracovává volněji než Kosmas. Zachycuje události od stavby babylonské věže, zmatení jazyků a příchodu praotce Čecha, až po rok 1314 a vládu Jana Lucemburského. Pozornost soustředí na vládu panovníků. Ty nechce idealizovat, ale ukázat na jejich počínání a chybách vývoj historie. Podle svého postoje zřejmě autor pocházel z urozenější aristokratické vrstvy. Tato kronika nese počáteční prvky demokratismu a vlastenectví. Svými příběhy chtěl autor posílit pozici české literatury. Nelíbí se mu vliv cizích literatur, zvyků a mód. Dalimilova kronika je psána bezrozměrným veršem. Díky svému jednoduchému, srozumitelnému a lidu blízkému jazyku dosáhla u čtenářů velké obliby.
|
|
|
| | |
|
