Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Čapek Karel (1890-1938)

Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích na Náchodsku. Otec pracoval jako venkovský lékař. Karel měl bratra Josef a sestru Helenu. Gymnázium studoval v Hradci Králové, poté v Brně a Praze. Zde pak nastoupil na filosofickou fakultu. Po skončení vysoké školy pracoval jako vychovatel syna hraběte Katanského, později působil v redakci Národních listů a Lidových novin. Čapek vytvořil novinový sloupek. Souborně je pak vydal v knížkách: O nejbližších věcech, Měl jsem psa a kočku, O lidech, Kalendář, Obrázky z domova, Sloupkový ambit. Osobně se stýkal s prezidentem T.G. Masarykem. Tak vznikly tři svazky Hovorů s T. G. Masarykem. Psal také politické a literární úvahy: O věcech obecných čili Zoon politikon, Marsyas čili na okraj literatury. V letech 1921-1923 působil jako dramaturg Vinohradského divadla. Z dramat: Bílá nemoc, Loupežník, Matka, R.U.R., Věc Makropulos. Romány: Krakatit, Továrna na Absolutno, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, První parta, Válka s mloky, Život a dílo skladatele Foltýna. Povídky: Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Apokryfy, Cestopisy a fejetony: Anglické listy, Italské listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever, Jak se co dělá, Obrázky z domova, O nejbližších věcech. Karel Čapek tvořil také s bratrem Josefem: Ze života hmyzu, Adam Stvořitel, Lásky hra osudná, Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada a Zahradníkův rok. Bílá nemoc – je to drama o třech dějstvích odehrávající se na neurčitém místě v blíže neurčené době. Nejmenovanou zemi zasáhne těžká, nevyléčitelná nemoc, při které se na lidském těle objevují necitlivé bílé skvrnky. Pouze lékař Galén zná na tuto epidemii lék. Podává jej však pouze lidem, kteří neohrožují mír a nedělají nic ve prospěch války. Zemi vládne krutý maršál, který si chce válkou podmanit svět. Válku neodvolá ani tehdy, když je bílou nemocí napaden jeho přední zbrojař Krüg. Galén si stanovil totiž podmínku, že lék podá Krügovi tehdy, až maršál válku zastaví. Krügův život končí sebevraždou. Teprve když maršál sám onemocní, uvědomí si cenu lidského života a na naléhání své dcery a Krügova syna válku ruší. Galén se za maršálkem vypraví, ale je ušlapán i s lékem fanatickým davem. Tato Čapkova hra byla také zfilmována. Autor zde projevil odpor proti zbraním, zabíjení a násilí. Nepřímo řekl, že válka slouží bohatým a chudí lidé se jí chtě nechtě musí podřídit. Krakatit – název svého utopistického románu Čapek vytvořil podle názvu indonéské sopky Krakatoa. Děj se odehrává v Praze, Týnici, Balttinu a v Itálii na pomezí pravdy a snu. Hlavní postavu vytvořil inženýr Prokop – vynálezce silné třaskaviny krakatit. Při práci na vynalezuje ale zraněn a v halucinacích bloumá Prahou. Zde potká dávného přítele Tomše, který na Prokopovi vyláká chemický vzorec krakatitu. Když odejde, objeví se neznámá krásná dívka, která Prokopovi pro Tomše předává peníze a dopis. Prokop tedy odjíždí na venkov k Tomšově otci – lékaři. Zde se seznamuje s jeho dcerou – Anči. Na inzerát ředitele vojenské továrny v Balttinu Prokop opět odjíždí do Prahy . Ředitel mu sdělí, že u něho Tomeš pracoval. A Prokop tedy znovu odjíždí do Balttinu, aby jej našel. Je však uvězněn a nucen k prodeji vynálezu. Zde potká princeznu Wille, která mu pomáhá utéct. Uprchne do Itálie, kde potká skupinu anarchistů. Ti Tomšovi ukradnou trochu krakatitu z Prokopovy laboratoře a nyní chtějí zničit svět. Prokop spolu s neznámou dívkou a diplomatem Daimonem utíkají na jeho sídlo, odkud na dálku nechají krakatit vybouchnout. Příběh je protknut pohádkovými motivy. Takový je i konec románu, kdy Prokop potkává záhadného dědečka. Ten mu v kukátku ukáže různá místa na světě a tvrdí, že by měl člověk nést zodpovědnost za své činy. Tak Prokop dospívá k názoru, že lidstvu více prospěje drobná věc než strašlivý vynález krakatitu. Děj se nachází na hranici snu a skutečnosti, často není zřetelné, o kterou rovinu se jedná. V příběhu vystupují symboly, například dědeček – Bůh. Jazyk je pestrý a rozmanitý. Loupežník – je první Čapkovou hrou uvedenou na jeviště. Její premiéra se konala v roce 1920. Podílel se na ní i Josef Čapek. Děj příběhu se odehrává na statku na samotě, kde žije mladá slečna Mimi s maminkou, otcem profesorem a služebnou Fankou. Jednoho dne rodiče odjíždí pryč a Mimi zůstává s Fankou doma sama. V ten okamžik na scénu přichází Loupežník a nikdo neví, jak se jmenuje a odkud vlastně přišel. Svou odvážnou povahou si získává své okolí. Zamiluje se do Mimi a chce si ji ze statku odvést. Ta jej má sice taky ráda, ale v odchodu jim je bráněno. Najednou se objeví starší sestra Lola, která kdysi v mládí utekla za svou láskou. Vrací se životem poučená, strhaná a zničená. Loupežníkovi vyhrožuje, že ho zastřelí, protože nechce, aby Mimi udělala stejnou chybu. Loupežník předstírá, že je postřelen, ve skutečnosti mu ale nic není. Hra Loupežník oslavuje mládí, lásku a radost ze života. Děj doprovází tón lehkomyslnosti, hojnosti a bezstarostnosti. Nakonec však i autor poznává, že mládí je pomíjivé. Matka – podnět k napsání Matky dala bezprostřední hrozba fašismu. Je posledním Čapkovým dramatickým dílem. Hra má tři dějství. Hrdinkou dramatu je matka, těžce zkoušená osudem. Muže ztratila v koloniální válce, syn Jiří zemřel jako lékař v tropických krajích v boji s malárií, Ondra se zabil jako letec při zkoušení nového modelu letadla, Petra zastřelili fašisté v občanské válce a Kornel padl v pouličních bojích. Matka ve vzpomínkách hovoří se svými syny, jako by byli živí lidé. Ti tak i ve hře vystupují a promlouvají. Když fašisté napadnou vlast, matka nechce nejmladšímu synovi Tonimu dovolit, aby ji šel bránit. Jakmile však z rozhlasu uslyší o ukrutnostech fašistů, změní své smýšlení a posílá Toniho do boje se slovy Jdi. Čapkovo drama Matka je výzvou k boji proti fašismu, válce a lidem, kteří válku chtějí. Matka je příkladem pro ostatní matky, kdy jsou i jejich děti ohroženy jako děti její země. R.U.R. – tato Čapkova divadelní hra vznikla v druhém období jeho tvorby – chce varovat před katastrofami, které mohou přinést nové vynálezy a rozvoj techniky. Ukazuje, jak pokrok lidstvo ovládá a jak morálka lidí zaostává za technikou. Záchranou pro svět je pak pouze čistá, ušlechtilá láska. Hra má tři dějství a předehru. Na ostrov, na kterém stojí Rossumova továrna na roboty, přijíždí mladá Helena Gloryová. Pro její krásu si jí zamilují všichni muži na ostrově: Harry Domin – centrální ředitel, inženýr Fabry – generální technický ředitel, Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení, konzul Husman – generální komerční ředitel, a stavitel Alquist – šéf staveb. Helena na ostrově zůstává a uzavírá sňatek s Harrym. Po dvaceti letech, kdy je už lidská práce zbytečná, neboť všude člověka zastanou roboti, dochází k nečekaným vzpourám robotů, kteří přece ale nemají duši! Začínají vznikat výbory a organizace robotů, které tvrdí, že musí lidem vládnout, protože jsou dokonalejší. Na světě se už přestávají rodit i děti. Helena ze strachu spálí postup na výrobu robotů. Ostrov je jimi obsazen a všechny, kromě Alguista, roboti zabíjí. Dlouhá léta se snaží Alquist přijít na jejich výrobu, až pozná, že se mezi roboty Primem a Helenou zrodila láska – výhradně lidský cit, a tak lidstvo nevyhyne. Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – tyto tři Čapkovy romány sice tvoří trilogii, můžeme je však číst i odděleně. Samostatně také vycházely. Hordubal v roce 1933, zbylé dva o rok později. Romány nemají ani společné téma, postavy a související děj. Podle literárních vědců a kritiků se dokonce liší i v uměleckém stylu. Autor sám nazval svou trilogii jako noetickou – snaží se nastínit způsob a rozsah lidského poznání pravdy. Tvrdí, že její poznání je relativní, závisí na každém člověku, jeho náhledu na svět a zkušenostech. I u toho nejobyčejnějšího člověka může být poznání pravdy velmi složité. Román Hordubal vypráví příběh sedláka Juraje Hordubala, který se po letech vrací k ženě Polaně a dcerce Hafii. Očekává skvělé přijetí a teplo domova, ale dostává se mu pouze mlčení, odcizení a nevůle z jeho návratu. Hordubal posléze pochopí, že částečnou vinu nese také Štěpán Manya, který byl v jeho nepřítomnosti manželce více než pomocníkem na statku. Příběh vrcholí, když Manya Hordubala zavraždí a soud zkoumá jeho smrt. Kriminalisté se pak snaží zjistit pravdu, ale pouze tím zvětšují nesrovnalosti a rozpory. Pro pravdu se zapomíná na to, jaký byl vlastně Hordubal člověk. Vyšetřováním po jeho smrti mu je nejvíce ublíženo. Závěr příběhu je nevyřešený. Stejně tak ale čtenář neví, byl-li Manya vrahem z lásky či pro peníze, zda se zdála Polana krásná pouze Hordubalovi atd. Příběh Povětroně je zcela opačný. Do nemocnice je přivezen neznámý letec, o němž nikdo nic neví. Pouze podle vzhledu se mu lidé snaží přiřadit takový osud, který je napadá. Přestože je každé z líčení odlišné, tu a tam se aktéři románu strefí do pravdy. Záleží na tom, kdo příběh vypravuje – zda lékař, jasnovidec, básník a nebo milosrdná sestra. V každém z nich se zrcadlí kousek života a myšlenek vypravujícího. Poslední část trilogie dokresluje po filosofické a psychologické stránce její problematiku. Hrdinou Obyčejného života je konkrétní člověk, který popisuje svůj život a sebe. Ale přes počáteční samozřejmost a jasnost najednou vyvstávají nejistoty o vlastní povaze a osobnosti. Stále více se do popředí dostávají pochybnosti a ukazují na neuskutečněné životní možnosti. Továrna na Absolutno – toto Čapkovo dílo se řadí mezi vědeckotechnické utopistické romány. Někdy se také považuje za fejeton či fejetonový seriál. Děj se odehrává přibližně v letech 1943 – 1953, ale je inspirován událostmi po první světové válce. Hlavní postavou románu je inženýr Marek. Vynalezne karburátor, jenž vyrábí energii a uvolňuje Absolutno. Pan G. H. Bondy začne vyrábět karburátory ve velkém množství. Ty postupně zaplaví celý svět. Absolutno se pak samo zmocnilo výroby. Nový vynález na světě působí války, hospodářskou katastrofu a nepokoje mezi národy. Nakonec je boj proti Absolutnu úspěšný. Autor se zabývá vírou člověka v Boha a jeho různé podoby. Kritizuje církev, náboženský fanatismus a nebezpečí subjektivní víry, která nepřipouští žádnou jinou. Znovu se v tomto románu Čapek dotkl otázky ohrožení lidstva pokrokem. Válka s mloky – děj tohoto utopistického románu se odehrává v neurčené době na různých místech oceánu a světa. Příběh začíná na ostrůvku Tana Masa, kde kapitán van Toch při lovu perel objevil inteligentní tvory – mloky. Naučil je lovit perly, zacházet se zbraněmi a sloužit člověku. Pomáhali lidem při stavbě přehrad a jiných pracích. Pak se ale začali bouřit. Po četných srážkách s mloky lidé zalitovali, že si s nimi vůbec něco začínali. Vůdce mloků pak vyhlásí lidstvu válku. Děj končí tím, že se v Praze na Vltavě objevuje první mlok. Karel Čapek se v tomto románu opět zaměřil proti válce, dobyvačným snahám a rozpadu lidských hodnot. Zánik civilizace viděl také v hrozícím fašismu a rasismu. Čapek je ve všech svých prózách velmi čtivým autorem. Jazyk je živý a pestrý. V textu nechybí ani humor, satira a ironie. Patrné je také užití prostředků publicistického stylu. Výlet do Španěl – je jednou z cestopisných Čapkových próz. Autor zde popisuje svou cestu do Španělska. Dozvídáme se mnoho věcí o tom, co všechno člověk na cestách zažívá a jakými způsoby se sem lze dostat. Nejdříve musí přetrpět především velkou nudu a pak už pouze žasne, když spatří neznámou zemi. Když Karel Čapek dorazil do Španělska, nejdříve si myslel, že je v Africe. Vrací se ke známým umělcům, jako byli například Miguel de Cervantes, Goya, Velásquez, Tizián, El Greco a další. Popisuje národní povahu Španělů, vypráví o krásných a známých místech Madridu a Sevilly. Podrobně líčí španělské zvyky a nezapomíná se zmínit o podobě obyvatel. V textu se objevují španělská slova, proto v knížce nechybí vysvětlivky. Poznáváme, že autor si Španělsko velmi zamiloval a chvilkami by se mohlo zdát, že se sám Čapek považuje za Španěla.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006