Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Brecht Bertolt (1898-1956)

Bertolt Bercht se narodil v bohaté měšťanské rodině v Augsburku. Po prvotních studiích medicíny začal studovat dramatiku, dramaturgii a režisérství v Berlíně a Mnichově. Stal se z něho světově uznávaný divadelní režisér, spisovatel a teoretik – Malé organon divadlo. V letech 1933-1948 žil v emigraci v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Dánsku a během druhé světové války převážně v USA. Po jejím skončení se vrátil opět do Berlína a založil divadelní spolek Berliner Ensemble – v roce 1949. Zde uskutečnil své představy epického divadla. V Berlíně také zemřel. Jeho díla v sobě odrážela problémy současné i obecně platné. Proslavil se dramaty: Matka Kuráž a její děti, Strach a bída Třetí říše, Žebrácká opera, Bubny v noci, Matka, Muž jako muž, Život Galileův, Osudy dobrého vojáka Švejka za druhé světové války, Pan Pustila a jeho sluha Matti, Zadržitelný vzestup Artura Uie atd. Je také autorem povídky Historky o panu Keunerovi, sbírek textů k písním – Domácí postila Bertolta Brechta – a teoretických prací o dramatické činnosti a divadle. Matka Kuráž a její děti – tato divadelní hra vznikla roku 1939 jako základní drama Brechtova epického divadla. Děj je rozdělen do dvanácti obrazů. Odehrává se v letech 1624-1639. Jednotící postavou dramatu je Anna Fierlingová, které se říká Matka Kuráž. Brecht se zde nechal inspirovat prózou Poběhlice Kuráž od H. J. CH. Grimmelshausena. Matka Kuráž má tři děti – syny Eilifa, Švejcara a němou dceru Katrin. Příběh se začíná odvíjet od okamžiku, kdy Eilif i přes matčin zákaz vstupuje do vojska. Matka však se švédskými oddíly táhne Německem a Polskem. První těžkou ránu jí osud zasadil, když zemřel Švejcar. Zanedlouho ztratila také Eilifa a Katrin, která se snažila bubnováním přivolat pomoc pro děti ve městě. Někdo ji kvůli tomu zastřelil. Matka Kuráž odchází s vojskem zase dál, táhne svůj vůz a nemá jinou možnost, neboť válka je její obživou. Brecht ve své hře ukazuje utrpení lidu za třicetileté války, apeluje však proti válce a nesmyslnému, odpornému násilí obecně. Prostřednictvím komentářů a jiných prvků epického divadla dal Brecht své názory dostatečně najevo a ukázal, že mu záleží na tom, aby si divák hrůznost války sám uvědomil a nezůstal nevědoucí jako Matka Kuráž, která ve válce vidí svou obživu a ne původce neštěstí.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz