Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Vrchlický Jaroslav (1853-1912)

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída, se narodil v Lounech jako nejstarší syn v rodině chudého obchodníka. Ve Slaném, Praze a Klatovech studoval gymnázium, pak historii, filosofii a románské jazyky na filosofické fakultě. Pracoval jako učitel, vychovatel a tajemník u hraběte Montecuccoliho – Laderchi. Působil zároveň i jako kritik, redaktor, spisovatel a profesor na vysoké škole. Vrchlický se dlouho přátelil se Sofií Podlipskou a roku 1879 uzavřel sňatek s její dcerou Ludmilou. V 90. letech však přišla manželská krize a Vrchlického soukromý život se nacházel v troskách. Autorovu rozsáhlou tvorbu tvoří převážně poezie: Poutí k Eldorádu, Okna v bouři, Strom života, Eklogy a písně, Meč Damoklův, Dojmy a rozmary, Zlatý prach, Hudba v duši, Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje, Selské balady, Mýty, Duch a svět, Votivní desky, Fresky a gobelíny, Moje sonáta, Sonety samotáře, Twardowski, Rok na jihu, Co život dal, Jak táhla mračna, Korálové ostrovy, Skryté zdroje, Zaváté stezky atd. Drama: Noc na Karlštejně, Hippodamie, Drahomíra, Smrt Odyssea, Julian Apostata, Soud lásky, Rabínova moudrost, Trojí políbení, Láska a smrt, Trilogie o Simsonovi, Svědek, Probuzení atd. Vrchlický využíval svých znalostí románských jazyků jako překladatel. Přeložil například Verlaina, Rimbauda, Mallarmého, Huga, Danteho, Goetha, Schillera, Whitmana, Mickiewicze aj. Noc na Karlštejně – je historickou veselohrou, jejíž děj autor situoval do roku 1363. Příběh se dělí do třech jednání. V prvním z nich přijíždí císař Karel IV. na svůj hrad Karlštejn, kam měly ženy vstup zakázán. Přesto se sem v převlečení dostala císařova manželka Alžběta. Nemohla už totiž dále snášet stesk a také žárlivost. Jako druhá žena se na Karlštejně pohybovala Alena – milenka dvorního číšníka Peška. Uzavřela sázku se svým otcem. Prý když se dostane na hrad, bude si ji moci vzít Pešek dříve, než jej pasují na rytíře. Ve druhém jednání Alžběta nechtěně vyzradila svou lest. Vyměnila se s Peškem, aby mohla hlídat u císařova lože. Odmítla ale dát polibek Petrovi – králi Cypru a Jeruzaléma, a tak se ukázalo, že je žena. Třetí jednání přináší šťastné rozuzlení a dobrý konec. Alžbětě i Aleně je odpuštěno, na Karlštejn už mají vstup ženy povolen, Pešek se stává rytířem a Karel IV. odjíždí s manželkou na hrad Karlík. Nocí na Karlštejně Vrchlický vytvořil úsměvnou historickou hru, v níž Karel IV. stojí před národem jako panovník rozvážný, čestný a moudrý. Drama bylo také zpracováno jako velice úspěšný filmový muzikál. Selské balady – představují sbírku Jaroslava Vrchlického, v níž formou balady, písně a lyrické básně autor útočí proti sociálnímu útlaku, poddanství a lidskému bezpráví. Čtenáře zavádí do Čech 15.-18. století. Pravidelně popisuje těžký selský život. Setkáváme se tak s některými skutečnými historickými postavami, například Jan Kozina, hrabě Breda, Matyáš Ulický. „V zlém hněvu hrabě Breda burácí; daň neplatili jemu sedláci. Zda nemohli neb nechtěli, On čeká darmo třetí neděli. A k poledni zněl návsí bubnů vír a v drábu středu kráčel mušketýr.“ „Pan hrabě to vám činí vzkázání, že nejvyšší čas dělat pokání. A zaplatit, co dávek, desátků, Neb hrdlo chystat v pěknou oprátku!“ (Hrabě Breda)
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz