Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Šrámek Fráňa (1877-1952)

Jméno Fráni Šrámka se pojí s jeho rodnou Sobotkou. Pokoušel se marně vystudovat práva, a tak dal přednost literatuře. Šrámkovy počátky tíhnou k anarchismu a vyznívají protimilitaristicky. Pro své postoje byl spisovatel několikrát vězněn. Šrámkova lyrická tvorba je silně citová a smyslová. Ze sbírek: Modrý a rudý, Života bído, přec tě mám rád, Básně, Nové básně, Ještě zní, Splav, Rány, růže. Fráňa Šrámek psal také dramata. Některé zobrazují duši mladých lidí, jiné se dotýkají válečné fronty a dobových problémů. Ze Šrámkovy divadelní tvorby: Měsíc nad řekou, Léto, Červen, Plačící satyr, Ostrov veliké lásky, Hagenbek, Soud, Zvony. Šrámek vynikl i jako autor románů (Stříbrný vítr, Tělo, Křižovatky, Past) a povídek (Sláva života, Kamení, srdce a oblaka, Ejhle člověka, Sedmibolestní, Patrouilly, Bouřky a duhy – obsahují původně samostatné knihy Osika Klavír a housle). Měsíc nad řekou – k napsání tohoto lyrického dramatu autora inspirovaly vzpomínky na studia na píseckém gymnáziu. Hra má tři dějství. Šrámek hledá odpověď na otázku, co se stává s mladými lidmi, když se začnou měnit v dospělé. Kam mizí jejich ideály, nebojácné plány a „orlí křídla“? Není snad mládí pouhým výmyslem či podvodem?! Vlastní příběh začíná ve městě, kde se chystá sjezd gymnaziálních abiturientů. Chystá se na něj i Jan Hlubina, nyní starší muž. Přestože na gymnáziu patřil k nejlepším a nejctižádostivějším, skončil jako prodavač ve svém vyženěném obchůdku s papírnickými potřebami. Hlubina chce jít na sjezd i s manželkou a veřejně jí poděkovat za dobrý rodinný život. Jan Hlubina se setkává se svým bývalým gymnaziálním spolužákem a spolubydlícím Josefem Roškotem. Vzpomínají na uplynulé mládí a zatracují fanfarónství mladých. Druhou dějovou linii tvoří jejich děti . Slávka Hlubinová a Villy Řoškot. Jejich melancholický rozhovor, doprovázený hučící řekou a světlem měsíce, tvoří jednu z nejpůsobivějších částí hry. Do rozhovoru vstupují ale oba rodiče – Hlubina i Roškot. Pohádají se se svými dětmi. Nakonec se naštěstí obě generace usmíří. Šrámek v Měsíci nad řekou mistrně zachytil prchavou náladu okamžiku. Poněkud s ironickým úsměvem sledoval plynoucí mládí a trpké loučení se s ním. Smutek je cítit i z jednání starší generace, která údajně své mládí pohřbila. Vzpomínky se však stále zdají být citlivé. Stříbrný vítr – je to lyricky laděný román. Ústředním motivem je opět mládí. Proto se zdá epický děj trochu nesourodý a slabě skloubený. Do popředí vystupuje především lyrická jemnost a impresionistická citlivost. Šrámek již samotným titulem naznačil, jak velkolepé, ale současně i trýznivé mládí dokáže být. Hlavní postava – mladý student gymnázia Jan Ratkin – se vzpírá svému tvrdému otci, neporozumění ve škole i ostatní nechápavosti okolního světa. Jeník se ale nechce poddat a odporuje. Přátelství najde u spolužáka Kalouse. Poznává i špatnou rodinu spolužáka Staňka, seznamuje se s vlastním mládím. Stává se z něho dospělý muž, připravený na další život. Román působí silně lyricky. Autor v textu užíval množství metafor, slov se symbolickým významem či slov, která příběh zahalovala jakousi tajuplností. Stříbrný vítr, jehož motiv se několikrát refrénovitě vrací, symbolizuje vzdor mládí proti citově vychladlé, nechápající a usedlé starší generaci. Závan větru s sebou přináší cosi silného, čistého a ušlechtilého.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006