Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Šalda František Xaver (1867-1937)

Šalda se narodil v Liberci. Nedostudoval právnickou fakultu a roku 1910 získal doktorát na fakultě filosofické. Roku 1916 následoval titul docent a roku 1919 se Šalda stal profesorem dějin moderních západoevropských literatur na Karlově univerzitě. Šaldova literární tvorba se více rozvíjela od roku 1886, kdy otiskl v Lumíru a Světozoru několik básní. Je považován za zakladatele české kritiky jako samostatné literární disciplíny. Jako kritik začal působit asi tak od roku 1892. Aktivně přispíval do Literárních listů, ale i do nesčetného množství jiných časopisů !např. Lumír, Čas, Venkov, Novina, Tribuna, Var, Zápisník, Lípa atd.). Než roku 1928 založil vlastní Šaldův Zápisník, vystřídal redakce Kmene, Tvorby, České kultury, Kritiky a Zápisníku. Šaldova činnost se vztahovala i na knižní edice – např. Melantrichova knižnice. Juvenilie (známý článek Synthesism v novém umění) a Mladé zápasy obsahující Šaldovy kritické práce, především z Literárních novin. K rozsáhlému Šaldovu dílu patří: eseje Boje o zítřek, Duše a dílo, slovesná Moderní literatura česká, přednášky – Genius Shakespearův a jeho tvorba, Básnická osobnost Dantova, dále J. A. Rimbaud, božský rošťák, In memoriam R. Svobodové, Antonín Sova, Umění a náboženství, Krásná literatura česká v prvním desetiletí republiky, O tzv. nesmrtelnosti díla básnického, Mácha snivec a buřič, román Loutky i dělníci boží, dramata Dítě, Zástupové a Tažení proti smrti. Šaldovo dílo je obsaženo v dvaceti dvou svazcích Souboru díla FXŠ. Boje o zítřek – jsou plodem Šaldovy kritické činnosti z let 1898 až 1904. Obsahují sedmnáct statí vyjadřujících autorovy názory na umění a literaturu. Na určitých případech ukazuje problémy, úkoly a pozice moderní umělecké doby. Převážně se uchyluje k obecnějšímu hodnocení a vystižení všeobecně platných zákonitostí. Některé statě ale věnoval konkrétním osobnostem, například Násilník snu (o Muchovi), Alej snů a meditace ku hrobu Jana Nerudy (Janu Nerudovi), Geniova mateřština (stať zasvěcená Rodinovi). K nejznámějším statím Bojů o zítřek patří Osobnost a dílo. V ní se Šalda zabývá literárním subjektem z hlediska jeho tvorby, vztahem mezi ním a jeho dílem. Ze statí čerpá názory k otázce poslání umění, zdůrazňuje úlohu krásy související s uměleckou logikou a vnitřní výstavbou. V Bojích o zítřek se Šalda ukázal jako pravý znalec umění. Jeho myšlenky ovlivnily mnoho literárních vědců a novým českým kritikům Šalda ukázal cestu, kterou se ubírat.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz