Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Sládek Josef Václav (1845-1912)

Sládek se narodil ve Zbirohu v rodině zedníka. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze studoval matematiku a přírodní vědy. Na dva roky odjel do Spojených států amerických. Po návratu domů vyučoval angličtinu, učil na střední a vysoké škole, věnoval se literární činnosti a přispíval do časopisů. Působil jako redaktor Ruchu a v letech 1877-1898 redigoval Lumír. Sládek je nejznámějším českým překladatelem Shakespearových dramat (přeložil jich 33). Překládal také například Byrona, Lermontova a Mickiewicze. Sládek psal především poezii: Básně, Jiskry v moři, Světlou stopou, Ze života, Na prahu ráje, Selské písně, České znělky, Sluncem a stínem, V zimním slunci, České písně, Za soumraku atd. Pro děti vytvořil: Zlatý máj, Zvony a zvonky, Skřivančí písně. Selské písně – Sládek se touto basickou sbírkou vrací k venkovu, životodárné půdě a rolníkovi, který ji obhospodařuje. Autor pociťuje uprostřed neradostného světa smutek a úzkost. Nostalgicky proto vzpomíná na český venkov, z něhož pochází. Vrací se ke svému původu, ukazuje obrázky tohoto prostředí i se skutečnými sociálními rozpory. Venkov v básníkovi zvyšuje stavovské sebevědomí. Popisuje venkovské starosti, radosti i těžkou práci a námahu. Mnohé básně svou formou připomínají píseň či popěvek. Přibližuje tak jazykovou stránku stránce motivické. V obojím najdeme jistou obecnou zakotvenost a ustálenost. Někdy autor hovoří s citovou zabarveností, ale většinou krajinu venkova mytologizuje a monumentalizuje. Ve verších nechybí ani symboly české země, půdy a úrodnosti, Autor obdivuje malebnost a krásu domova: „Velké, širé, rodné lány, jak jste krásny na vše strany, od souvratě ku souvrati, jak vás dnes to slunko zlatí.“ Z básní: například Velké, širé, rodné lány, Mé orné půdy každý hon, Polní cestou, Jsou ty naše pole, Chléb svůj tuze dobývám. Sluncem a stínem – patří spolu se sbírkami Na prahu ráje, Světlou stopu a Ze života mého k těm, které Sládek vytvořil v 80. letech 19. století. Básník se tématicky zaměřil na jiné oblasti lidského života. Jeho duševní rozpory zachytil zkratkovitý, náznakový, a sugestivní tón jazyka. Verše se nebrání všedním okamžikům, trpké ustálenosti a nedostatku ideálů. Z básníkových slov mluví pesimismus a zklamaný tón: „Nás práce zžírá, touha, vzdor a pych a každý středem světa chce se zváti, a teprv když se naši dnové krátí, si zalháváme, že to všechno v smích.“ Světlé stopy ale spatřuje v krásných věcech, v nalezení spřátelených duší. Sládek – lumírovec – okouzlil svým poetismem. Vytvořil nová básnická spojení, všímal si významového sepětí slov (snů zlatý pták). Básně jsou opět melodické, blízké písním. Z básní: např. Před branou ráje (Juliu Zeyerovi), Štěstí.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz