Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
|
|
|
|
|
Skácel Jan (1922-1989)
Lyrický básník Jan Skácel se narodil ve Vnorovech u Strážnice. Žil pak v Poštorné. V Břeclavi vystudoval gymnázium. Po maturitě odešel do Brna, kde zůstal až do konce života. Po druhé světové válce našel zalíbení v názorech komunismu. Redigoval Rovnost a v letech 1963-1970 Hosta do domu. Skácel také pracoval v Československém rozhlase. Jako redaktor se setkával s mnohými literárními osobnostmi, jako například s Milanem Uhdem, Oldřichem Mikuláškem či Janem Trefulkou. První Skácelova tvorba vycházela v zahraničí. Ve své poezii básník vytvářel nová, lepší svět. Vracel se k rodné Moravě, krajině, lidem a jejich domovům. Ze sbírek: Kolik příležitostí má růže, Hodina mezi psem a vlkem, Co zbylo z anděla, Smuténka, Metličky, Kdo pije potmě víno, Odlévání do ztraceného vosku, Třináctý černý kůň, Jedenáctý bílý kůň (obsahuje sloupky z Hostů do domu). Knihy básní pro děti: Pohádka o velikém samovaru, Jak šel brousek na vandr.
Kolik příležitostí má růže – v této básnické sbírce se Skácel vrací ke svému milovanému moravskému kraji. Obdivuje se půvabné přírodě, lidem, kteří zde žijí, a velký důraz klade na lásku. Knížka je rozdělena na několik částí: Kaštany padají (lyrická poezie; obdiv k přírodě; trochu melancholický tón), Tma na dědině (autor se vrací více k životu lidí, vzpomíná na své dětství a rodnou chaloupku), Chléb a ptáci (návrat k přírodě a zvířatům; symbolická a alegorická slova). Básníkův jazyk je celkem prostý, přesto ale verš dosahuje maximálního významového nahuštění. Oprávněně bývá jeho umění označováno za takové, které dokáže vystihnout „kontrapunkt okamžiků a věčnosti“. Př.: „Na podzim, za mrholivých dnů, je moje město plné perleti. Havrani tiše přeletí, jako by morko slouplo kůry kus…“ (Perleť).
|
|
|
| | |
|
