Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Seifert Jaroslav (1901-1986)

Seifert se narodil v Praze na Žižkově. Stál u zrodu Devětsilu, pracoval jako novinář v Rudém Právu, brněnské Rovnosti a jiných časopisech. Roku 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Získal ji za svou poezii vyjadřující humanistické a demokratické myšlenky. Seifert – básník – prošel vývojem od proletářské tvorby k poetistické, reflexní, milostné a společenské. Básnické sbírky: Město v slzách, Samá láska, Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem, Na vlnách TSF, poštovní holub, Vějíř Boženy Němcové, Zhasněte světla, Morový sloup, Kamenný most, Přilba hlíny, Zpíváno do rotačky, Odlévání zvonů, Deštník z Piccadilly, Halleyova kometa, Šel malíř chudě do světa, Chlapec a hvězdy, Koncert na ostrově, Píseň o Viktorce, Maminka, Býti básníkem, Zpěvy o Praze, Slavík zpívá špatně. Seifertovu prozaickou tvorbu reprezentuje vzpomínková kniha Všechny krásy světa a fejetony Hvězdy nad Rajskou zahradou. Morový sloup – je jednou z nejvýznamnějších Seifertových prací. Souvisí se sbírkami Odlévání zvonů a Halleyova kometa. Básník vypovídá o společenských a politických událostech v Československu v 60. letech. Nesouhlasí s děním kolem roku 1968, komunistickým režimem a normalizační nesvobodou. Verše jsou autorovou zpovědí, ale zároveň i rozloučením „se svou zemí, do které už nepospíchám, a svými čtenáři, s kterými se loučím“, jak Seifert řekl. Morový sloup je zároveň vzpomínkovou knihou, kterou se básník vrací ke svým přátelům, ženě, láskám, mládí a dětství. Intenzitu prožitku zvyšuje obava ze smrti a přicházejícího stáří. Seifert v Morovém sloupu užil volného verše blízkého písni a rytmizované próze. Text obohacují metafory, věčné motivy života i smrti, projevy lásky k vlasti a svému národu. Z básní: Morový sloup, Kanálská zahrada, Poutní místo, Kolotoč s bílou labutí, A sbohem. V básni Na jedné ze svých dávných přednášek autor vzpomíná na Wolkera, Horu a Halase – své mrtvé přátele. Na vlnách TSF – je to autorova poetistická sbírka. Básník chválí prudký život velkoměsta, pokrok civilizace a její fantastický rozvoj. Líbí se mu vzrušivá jiskrnost, sršivá energie, světla neonů, ruch v ulicích, rozmanité tváře lidí a neustálá proměnlivost. Seifert se poddal všemu, na co druhá světová válka, s ní spojený strach a útrapy, nedávala pomyslet. K napsání sbírky básníka inspirovala cesta do umělecké Paříže. V Paříži spatřoval místo zrodu moderních uměleckých směrů a ideální prostředí pro inspiraci. O Paříži se vyjádřil slovy: „Paříž je zrcadlo Evropy …“. Z umělců si vzpomněl na Apollinaira, kterého také překládal. Na vlnách TSF představuje čistý český poetismus. Verše působí snově, autor se oddává asociovaným hrám se slovy a odvážným imaginacím. Z básní: Žhavé ovoce, Park, Zmrzlina poezie, Svatební cesta.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz