Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Rabelais Francois (1483 nebo 1494-1553)

Francois Rabelais je francouzským spisovatelem období renesance. Pocházel z Chinonu z rodiny advokáta. Rabelaisovi se dostalo scholastické výchovy. Přestože byl původně mnichem, vystudoval medicínu a stal se lékařem. Jako všestranně nadaný muž vydával knihy právnické i lékařské, působil zároveň jako redaktor a ovládal spoustu jazyků. Rabelais je autorem souboru příběhů, které spojovaly lidovou tradici se soudobou vzdělaností – Gargantua a Pantagruel. Gargantua a Pantagruel – toto světově známé dílo bývá označováno jako epopej nebo román. Má pět dílů a příběh se odehrává ve středověku pravděpodobně někde ve Francii. Epopej původně nesla název – Hrozné a strašlivé činy a udatenství přeslavného Pantagruela, krále Dipsodů, syna velkého Gargantuy. Náplň tvoří osudy královského rodu obrů – otce, syna a vnuka. Knihu Rabelais vydal pod pseudonymem Alcofribas Nasier. U pátého dílu se přesně neví, zda autorství skutečně připadá Rabelaisovi, neboť kniha je psána poněkud odlišným stylem, než jaký Rabelais užíval v předchozích částech. Úvodní díl vypráví o první generaci obrů – Grand – Goussiera a jeho ženy Gargamelle, které stvořil kouzelník Merlin. Obrům se narodil syn Gargantua. Dozvídáme se o tom, jak byly děti vychovávány ve středověku – jeho metody z nich činily jedince hloupé a otupělé. Středověký způsob výchovy však nahradily metody humanistiky Ponokrata. Jeho pojetí, na rozdíl od scholastiky, v žácích pěstuje ducha, tříbí jejich dovednosti, cvičí důvtip a pozornost. V druhém díle se čtenářům představuje Garantuův syn – obr Pantagruel. Pantagruel dokonce studuje na univerzitě. Zde se seznamuje s vychytralým a veselým studentem Panurgrem. Druhá část románu zachycuje rovněž válku s Dipsody a jejich vůdcem Anarchem. Třetí díl autor věnuje rozmluvám o ženách a manželství. Čtvrtá kniha popisuje cesty Pantagruela a Panurga za tzv. božskou Lahvicí. Dostávají se na zajímavé ostrovy, jako například Ostrov Papežifikačů. Poslední díl epopeje ukončuje putování za božskou Lahvicí. Pojí se s ní stálá touha po poznání, chce „naplnit duši veškerou pravdou, veškerou vědou a filozofií“. Pátá kniha hovoří o některých problémech, které jsou motivem Rabelaisova díla. Autor se postavil proti středověké zaostalosti, dogmatismu, metodám scholastického učení, církevnímu konzervatizmu atd. Nedostatky středověku chtěl ukázat na osudech obřích hrdinů. Dle vzorů renesance a humanismu usiloval o víru v rozum člověka, toužil po poznání pravdy, skutečném vědění a umění. Některé problémy mají filosofický význam. Epopej střídá prvky rytířských povídek, hrdinských eposů, ale i náboženského traktátu. Jazyk je plný alegoricky laděných slov, ale i výrazů satirických, parodujících a humorných. V textu zaznívají jak slova básnická, tak i odborná a hovorová.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz