Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Pujmanová Marie (1893-1958)

Marie Pujmanová, dívčím jménem Hennerová, pocházela z Prahy. Po prvním sňatku se jmenovala Zátková. Pujmanovou neznáme pouze jako autorku sociálně orientovaných próz, působila i jako publicistka. Přispívala svými divadelními a literárními články do Tribuny a Noviny. Souhlasně se dívala na komunistický řád. Z tvorby: romány – trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti; Pacientka doktora Hegla. Psala také povídky (Předtucha, Pod křídly, Povídky z městského sadu), básně (Miliony holubiček, Paní Curieová, Praha, Verše mateřské, Zpěvník, Čínský úsměv, Radost i žal atd.) a reportáže (Pohled do nové země, Slovanský zápisník). Lidé na křižovatce – jsou prvním dílem trilogie (dále Hra s ohněm, Život proti smrti). Pujmanová tak vytvořila dílo sociálního realismu. Stavba románu je založena na konfrontaci dvojího prostředí, dvou dějových pásem. Autorka srovnává svět levicové inteligence s proletariátem. Ve středu dění stojí osudy rodin Bajzových a Urbanových. Bajzovi a Urbanovi spolu žili v jednom domě. Levicový advokát, bojovník za práva dělnické třídy Gamza měl v domě svou kancelář. Starý otec Urban v domě pracoval jako správce. Gamza měl ženu Nellu, dceru Helenu a syna Stanislava. Anna Urbanová žila v domě u svého otce s dcerou Růženou a jejím bratrem Ondřejem. Chlapci se již od mládí přátelili, ale Helena s Růženou se rády neměly. Zůstalo to tak po celý život. Helena se Stanislavem absolvovali gymnázium, Helena pak začala studovat medicínu. Růžena se vyučila kadeřnicí, později pracovala v pánské manikůře. Ondřej odešel do Úlu, kde byla největší textilní továrna v celé republice. Ondřej v ní pracoval, obdivoval jejího majitele Kazmara a miloval Úly. Helena s Růženou se staly sokyněmi v lásce. Obě milovaly mladého Karla Vytloukala. Helena svou lásku odstonala a Růžena se pak zaměřila na staršího advokáta Häuslera. Vzala si ho za muže. Helena pro své přesvědčení odjíždí do Ruska, kam pak jede i Ondřej, protože u Kazmara dostal výpověď a nikde nemohl najít práci. Konec prvního dílu trilogie je víceméně otevřený. Oba hlavní představitelé – Helena a Ondřej – se vydali do Ruska. Jako turistka tam odchází za dcerou i Nella Gamzová. Hra s ohněm – druhý díl trilogie se opět vrací k životu hlavních postav – advokát Gamza, jeho žena Nella, děti Helenka a Stanislav. Gamzovi prodali dům a odstěhovali se do Prahy. Helenka pracovala v nemocnici jako zdravotní sestra, Standa se živil novinářstvím. Jednou napsal kritiku o herečce Vlastě Tiché, seznámil se s ní a vznikl mezi nimi citový vztah. Nakonec však vinou Vlasty ztroskotal. Helenka se provdala za Antonína Skřivánka, jehož poznala v nemocnici. Příběh rodiny Gamzů zachycuje události od roku 1933 do okupace Československa v roce 1939. Proto se v románu nutně odrazily i tyto politické události. Advokát Gamza odjel do Berlína, kde byli pro zapálení Sněmu obžalováni čtyři lidé. Po soudu se vrátil zpět domů. Závěr zachycuje příchod německých vojáků do Prahy. Život proti smrti – v poslední části trilogie Pujmanová líčí osudy rodiny Gamzových v době okupace. Gestapo zatýká každého, kdo jim nevyhovoval, a mnoho lidí skončilo v koncentračním táboře. Advokát Gamza byl zatčen pro účast na lipském procesu, kde hájil Dimitrova. Řízení bylo sice pozastaveno, ale Gamzu odvezli do koncentračního tábora Orenberg. Zde zemřel proto, že hájil Dimitrova a komunistickou stranu. Gamzův zeť Antonín měl oficiálně odjet do Ameriky, ale zůstává v Praze a účastní se pod krycím jménem ilegálních aktivit v komunistické straně. Jeho žena Helenka zemřela ve věznici na Pankráci. Usvědčili ji, že léčila ilegální pracovníky, pomáhala propašovat materiály pro politické vězně atd. Z rodiny Gamzů přežívá matka Nella, syn Helenky a Antonína – Míťa. Stanislav se prostřednictvím Andy Pechové zapojil do ilegálního odboje. Pujmanová v románu zachytila události naší země až do osvobození roku 1945. Zobrazila také vypálení Lidic, Heydrichovu smrt, vítězství u Stalingradu atd. Autorka svou trilogií vyjádřila souhlas s komunistickými ideály a víru v sílu proletariátu. Kromě sociálního ladění jsou romány i ideologicky motivovány.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006