Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Petiška Eduard (1924-1987)

Český básník a autor lyrizované prózy Eduard Petiška pocházel z Prahy. Patřil ke skupině dynamoarchistů. Psal knížky pro děti, stojící na pomezí pohádkové tvorby. Působil také jako překladatel němčiny. Z díla: sbírkou Pražské orchestry se přiblížil F. Halasovi, v 60. letech vyšla sbírka Okamžiky a ve sbírkách Ovidiova rodina a Prométheova paměť hledá návaznost současné doby s antikou. Romány: Soudce Knorr, Štěstí, noc a hvězdy, Pomerančové šaty, Hrdinův pátek, Průvodce mladého muže manželstvím, Než uzrají muži, Svatební noci. Pro děti napsal: Staré řecké báje a pověsti, Pohádkový dědeček, Martínkova čítanka, Birlibán atd. Po spisovatelově smrti vyšla vzpomínková kniha Srdce, ve kterém bydlím a sbírka poezie Podzimní deník. Staré řecké báje a pověsti – jak název napovídá, autor se vrací k bájím a pověstem antického Řecka opředeného osudy bohů, mýtických, polomytických i skutečných hrdinů. Myšlenkou díla je čtenáře poučit, vzdělat a vychovat. Prométheus – Báje vypráví o jednom z řeckých bohů, který s pomocí jiných stvořil člověka. Naučil jej pracovat, myslet, ale i obětovat bohům. Prométheus lidem poradil, aby si nejlepší maso nechali a obětovali zbytek. Pro tento čin a krádež ohně byl Prométheus přikován ke skále. Po dlouhá staletí sem každý rok přilétal orel a kloval jeho játra. Prométheus byl ale nesmrtelný, a tak mu játra dorůstala a utrpení nekončilo. Z něho jej vysvobodil až Herákles. Zabil ptáka a Prométhea odpoutal. I nadále však Prométheus musel nosit železný prsten s kusem skály. Trojská válka – Nedaleko Helespontu stávalo město Trója, jemuž vládl král Priamos se ženou Hekabou. Té se jedné noci zdálo, že jejich nenarozený syn Parid město zahubí. Tak věštci vyložili její sen. Proto Parida po narození zanesli do lesa. Zde jej ale vychovala medvědice a u pastýřů se naučil lidské řeči. Jednoho dne se mu zjevily tři bohyně: Héra – Diova žena, Afrodita – bohyně krásy, Pallas Athéna – bohyně moudrosti. Měl určit, která je nejkrásnější, a tím získá jedna z nich zlaté jablko. Rozhodl se pro Afroditu, protože mu za ženu slíbila nejkrásnější dívku – Helenu. Musel ji ale uloupit spartskému králi Meneláovi. Tak začala trojská válka, trvající devět let. Vítězství stanulo na straně Sparťanů. Odysseovy cesty – Po vítězství nad Trójou se Odysseus, král Ithaky, vracel do své země. Zde zanechal svou ženu Penelopu a synka Telemacha. Než se však na Ithaku dostal, čekala ho mnohá dobrodružství. Jen málokterá z nich byla radostná. Oslepil obra Kyklopa, osvobodil své druhy i sebe od čarodějnice Kirké, vyhnul se Sirénám a sedm let žil na ostrově u nymfy Kalypsó. Když se konečně dostal na Ithaku, v převlečení za starce pobil nápadníky své ženy a s pomocí syna docílil toho, že mu Penelopa uvěřila, že je skutečně její muž.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006