Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Nováková Tereza (1853-1912)

Nováková se pod dívčím jménem Lanhausová narodila v poloněmecké rodině v Praze. Dobře mluvila anglicky, francouzsky a německy. Pod vlivem K. Světlé se v 60. letech stala uvědomělou Češkou. Provdala se za profesora Josefa Nováka, s nímž odešla do Litomyšle. Zde strávila přibližně dvacet let, pobývala také v Praze a zemřela v Proseči. Do světa literatury vstoupila novelami, v nichž se zabývala s přehnanou citlivostí osudy žen a zkaženou společností maloměsta: Z měst a ze samot, Z naší národní společnosti, Kresby a črty, dva obrazy staropražské, tři ženské podobizny. Nováková je autorkou dalších, více významných próz, často s venkovskou tématikou. Maloměstský román (osudy Zdenky Havlíčkové), Železný kříž a jiné povídky, Úlomky žuly, Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Děti čistého živého, Na Librově gruntě, Drašar, S kamenité stezky, Výkřiky a vzdechy, Rosné perly. Nováková napsala monografii – Karolina Světlá, její život a její spisy – a národopisné studie: Východočeské lomenice, Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku, Čechy Východní, Potulky po Čechách východních, Z nejvýchodnějších Čech. Feministické úvahy Nováková uveřejnila ve své knize Ze ženského hnutí. Děti čistého živého – představují vrcholné dílo Terezy Novákové, psané po dobu tří let. Tento venkovský román patří k autorčině realistické tvorbě. Příběh se odehrává ve východních Čechách v letech 1860-1900 ve Vysokém Mýtě, Litomyšli, Proseči, České Rybné atd. Nováková u měst nechala původní název pouze Litomyšli a Vysokému Mýtu. Proseč například jmenuje „městečkem“. Změněná jsou také jména hlavních postav. Hlavními hrdiny románu je skupinka adamitů, kteří jako jedinou víru uznávali rozum. Autorka popisuje sektu od jejích začátků až k zániku. Mezi přední postavy patří prosečský Kvapil, nešťastný sobectvím vlastních dětí, jeho sestra Helena Koutná, která umírá následkem úrazu; dále jsou to například mlynář Lexa, tkalec Kubík, žebrák Honzíček a páter Salášek. Adamité se zpočátku setkávají na schůzkách – hodech lásky – ale osobní problémy, různorodé názory a chudoba je nakonec rozdělí. Vidíme je pak spíš jako samostatné jedince. Cílem adamitů bylo dosáhnout vyšší spravedlnosti na zemi, spokojenosti, radosti, pokroku a blaha. Román Novákové svědčí o těžké situaci na českém venkově. Pozorný čtenář ale zároveň může zjistit, že z textu nepromlouvá pouze bída, pesimismus, strádání, ale i víra v lepší dny, naděje a síla. Děti čistého živého jsou nejzdařilejším spisovatelčiným dílem, kterým si zajistila „nejčistší nárok na literární nesmrtelnost“, jak řekl F.X. Šalda. Román autorka věnovala svému synovi Theodorovi, který zemřel při zkoumání Labe. Nováková po jeho smrti chtěla zanechat psaní. Nalézt novou sílu jí pomohl druhý syn – Arnošt. A právě hledání, víra a naděje se snaží promlouvat z autorčina románu. Jiří Šmatlán – opět se řadí k venkovským románům. Děj se odehrává v okolí Poličky v 19. století. Hlavním hrdinou románu je přemýšlivý chudý tkalec Jiří Šmatlán. V dětství vyrůstal v Javorově u své tety – zdejší selky. Z katolického náboženství přestoupil k evangelické víře. Četl spoustu knih, v nichž hledal boží spravedlnost. Seznámil se s brněnským dělníkem Hamerníkem, který jej přivedl k dělnickému hnutí a socialistickým idejím. V nich Jiří Šmatlán spatřoval spravedlnost a pravdu, jež celý život hledal. Stal se proto zastáncem těchto myšlenek a názorově se shodl s utopickým socialismem.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz