Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Machar Josef Svatopluk (1864-1942)

Machar se narodil v mlynářské rodině v Kolíně. Po studiích pracoval několik let jako úředník ve Vídni. Udržoval však styky s pražským kulturním životem. Přispíval do Erbenova Času a Masarykovy Naší doby. Byl hlavním představitelem České moderny. Po válce působil jako inspektor českoslovanské armády. Osobně se přátelil s T.G. Masarykem, se kterým se ale názorově rozešel. Machar tvrdě kritizoval poměry v nové republice. Jeho spisovatelskými počátky se staly souborně vydané, subjektivně laděné básně – Confiteor I-III. Z poezie: Tristium Vindobona, Čtyři knihy sonetů, Golgata, Satiricon, Na okraj dnů. Psal i epiku – veršovaný román Magdaléna, vzpomínkovou knihu Konfese literáta I, II, fejetony Českým životem, Řím, Vídeň, Knihy fejetonů atd. Z dalších básnických sbírek (Zde by měly kvést růže, Z vlaku, Otrokyni otroka) nejvíce proslul cyklus Svědomím věků, obsahující devět sbírek. Jsou to například V záři helénského slunce, Jed z Judey, Barbaři, Kam to spěje? atd. Confiteor – Machar by se mohl oproti jiným básníkům zdát chladný, střídmý a myšlenkově stručný. Jeho poezie neoplývá barevností, jazykovou pestrostí a bohatstvím slov. Přesto však jeho verše představují tvorbu zajímavou a hodnotnou. V milostném příběhu se básník ukazuje jako člověk oproštěný falešných společenských hodnot, iluzí a konvencí. Z nich ale vychází okolní společnost, a proto se s ní nutně básních rozchází. Soudobá kritika Machara nepochopila a nešetřila označením cynik a mravní bídák. Golgata – působí jako básnická sbírka, v níž autor odchází od jedné části svého života, po níž přijde jiná. Vrcholu zde dosahuje Macharova snaha účastnit se dobových konfliktů a prožívat se společností a národem problémy. Veřejně vyjadřoval souhlas s dělnickým hnutím, což se projevilo formou jeho veršů. Často jsou polemizující, rétorické a trochu i kritické. Golgata znamená přechod básníkových veršů blíž publicistickému stylu. Ve sbírce nechybí ani historicky motivované básně, jejichž téma nutí zamyslet se zároveň nad dobovými otázkami. Nedílnou součástí veršů je ironie, satira, skepse a také deziluze. Z básní například Říjen, Dohořelo, dohořelo. Tristium Vindobona – tuto svou básnickou sbírku napsal Machar v posledním desetiletí 19. století. Díky ní se stal veřejným odpůrcem mladočeské politiky. Kriticky, ironicky i zoufale hodnotí českou politickou situaci a českou historii. Tuší, že přichází období rozhodujících událostí, okamžiků a zvratů. Tyto žalozpěvy Machar psal ve Vídni, ve svém „dobrovolném vyhnanství“. Odtud oslovoval české politiky, vyzýval je ke skutečným činům a ne pouhému tlachání, nicotným opatřením a směšnému jednání. V závěrečném epilogu z veršů promlouvá básník stýskající si po domově, kam směřuje všechny své snahy. Básně jsou psané verši velmi se podobající prozaickému stylu. Není to dáno pouze náplní sbírky, ale stručné a výstižné formulace patří k Macharově spisovatelské osobnosti.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz