Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Kundera Milan (1929)

Milan Kundera pochází z Brna. Studoval hudební skladbu a filmovou fakultu. Pak pracoval jako učitel na vysoké škole a věnoval se spisovatelství. Působil také na univerzitě ve Francii, kde od roku 1974 trvale žije. Své tvůrčí schopnosti uplatnil v oblasti poezie, dramatu, esejistiky, literární teorie i překladatelství. Nejdříve psal básně – Poslední máj, Člověk zahrada širá, Monology, pak následovala dramata – Majitelé klíčů, Jakub a pán, Ptákovina. Kundera je ale především skvělý prozaik. Psal romány (Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost, Kniha smíchu a zapomnění, Pomalost, Valčík na rozloučenou, Život je jinde), povídky (Směšné lásky, Druhý sešit směšných lásek, Třetí sešit směšných lásek), ale i teoretické spisy – Umění románu, Zrazené testamenty. Nesnesitelná lehkost bytí – tento Kunderův filosofický román zachycuje 60. léta, rok 1968 a období normalizace v Československu. Děj je rozdělen do sedmi oddílů: Lehkost a tíha, Duše a tělo, Nepochopená slova, Duše a tělo, Lehkost a tíha, Veliký pochod, Kareninův úsměv. Hlavní postavy tvoří manželé Tomáš a Tereza a malířka Sabina s vysokoškolským učitelem Francem. Tomáš pracuje v Praze jako výborný chirurg. Má mnoho milenek, mezi nimi nechybí ani Sabina. Tomáš se jednou setká se servírkou Terezou. Po jejím příjezdu do Prahy se s ní ožení. Roku 1968 společně odcházejí do Švýcarska. Tereza se ale vrátí a po ní i Tomáš. Kvůli jednomu svému politickému článku přestává pracovat jako lékař a živé se umýváním oken. Protože v Praze nenacházejí manželé štěstí, odcházejí na venkov. Zde se však zabijí při dopravní nehodě. Také Sabina opustila roku 1968 Československo. Ve Švýcarsku se seznámila s Francem. Byl ochoten kvůli ní opustit svou rodinu. Sabina ale odejde do Paříže a pak do USA. Franc zemřel při přepadení v Kambodži, kde se připojil k protestnímu pochodu. Smyslem románu je hledání významu lidské existence, její naplnění a realizace. Autor se zabývá vnitřní i vnější svobodou člověka a naráží na filosofické problémy života. Dotýká se tak řeckého Parmenida a F. Nietscheho. Výstavba románu má několik linií. Příběh je podáván trochu chaoticky, pomalu skládán jako mozaika. Některé události se čtenář dozvídá dříve, než se stanou (například smrt Terezy a Tomáše). V textu se mísí protiklady, filosofické úvahy i humorné narážky. Vypravěč se téměř shoduj s autorem. Ostatní postavy v románu jsou celkem nevýznamné, pouze dokreslují atmosféru doby. Hlavní protagonisté se v něčem shodují, ale v tomtéž bodě se zároveň rozcházejí. Základními protiklady jsou lehkost a tíha, láska a sex, muž a žena. Žert – je to společenský román zařazený do období Československa v letech 1948-1965. Děj se odehrává v malém slováckém městečku. Retrospektivně se vrací do Ostravy. Kniha má sedm oddílů: Ludvík, Helena, Ludvík, Jaroslav, Ludvík, Kostka a poslední Ludvík, Jaroslav, Helena. Hlavními postavami jsou Ludvík Jahn a Pavel Zemánek. Seznámili se spolu již na vysoké škole. Představují vzájemné protiklady – Pavel se uměl všemu přizpůsobit, a tak se prosadit. Ludvíkovi osud uchystal nepříznivý život.Přičiněním Pavla musel odejít z komunistické strany i z fakulty. V žertu totiž napsal na pohled přítelkyni Markétě „Optimismus je opium lidstva … Ať žije Trockij!“ Zůstane nepochopen a jako zrádce musí na vojně pracovat v dolech. Na svobodu se dostává až roku 1956. Odchází do rodného městečka, kde kdysi hrál v cimbálové kapele, a seznámí se s reportérkou Helenou. Pozná, že je ženou Pavla Zemánka. Chce se mu pomstít a svede ji. Ta se však do Ludvíka opravdu zamiluje. Nakonec se ale dozvídáme, že Pavlovi Ludvíkův čin vůbec nevadí, dokonce je rád, protože Helena konečně svolí k rozvodu. Pomsta tak vyšla bez odezvy. Když Helena pochopí pravdu, pokusí se o sebevraždu. Místo analgetik ale sní projímadla, a tak trapně končí na záchodě. Směšně působí i lidová slavnost v městečku – Jízda králů. Pavel se opět ocitá na výsluní a Ludvík se už nemůže dočkat odjezdu do Prahy. Žert navazuje na Kunderovy Směšné lásky. Spojuje společenské a politické dění se soukromím člověka, má povahu ironie i tragiky a působí také filosoficky. Člověk nemá být individualistou, ale pouze součástí systému.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.004 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz