Úvodní strana
Čtenářský denník ->
:: Obsah čtenářského denníku( celkem:208)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  

Komenský Jan Amos (1592-1670)

Pravděpodobně pocházel z moravské Nivnice. Po studiích v Přerově, Strážnici a univerzitách v Nebrknu a Heidelbergu vyučoval na bratrských školách v Přerově a Fulneku. Sem se svou ženou a dvěma dětmi uprchl v roce 1621. Při útěku ztratil část svých spisů. Roku 1628 odešel Komenský do polského Lešna. Během života navštívil také Anglii, Belgii, Holandsko a dostal pozvání také do Švédska. Z Lešna odešel roku 1656 ke svým přátelům do Amsterodamu, kde také zemřel. Komenský je autorem pedagogických, vychovatelských i alegorických spisů. Psal česky i latinsky. Z díla: zničený slovník Poklad českého jazyka, smyšlené spisy Listové do nebe, pedagogické práce Informatorium školy mateřské, Didaktika, Orbis pictus, Brána jazyků otevřená. Vytvořil také náboženské spisy – Kšaft umírající matky jednoty bratrské, Truchlivý – a vševědnou Cestu světla. Vrcholem Komenského tvorby je Labyrint světa a ráj srdce. Časomírou se zabýval ve spisu O poezii české. Labyrint světa a ráj srdce – v tomto alegorickém díle spojil Komenský prvky dramatu díky četným dialogům a monologům s rysy úvahy. Labyrint světa a ráj srdce odhaluje a kritizuje nedostatky světa 16. století se všemi přetvářkami, povrchností a bídou. Autor jako vzdělaný muž a poutník vstupuje provázen dvěma společníky – Všezvěd Všudybud a Mámení – do města. Vstupují Branou života, ale hned Brána rozchodu dělí město do šesti ulic. Město představuje svět a jednotlivé ulice jeho společenské vrstvy – stav řemeslníků, učenců, duchovních, stav vrchnosti, rytířů a válečníků a také stav domovní. Poutníkovi sice byly nasazeny brýle mámení s růžovými skly, ale záměrně si je nasazuje křivě, aby viděl pravou skutečnost. Nabízí se mu tak pohled na nedostatky v jednotlivých vrstvách společnosti. I přes vychvalování Všezvěda a Mámení si je vědom bídy chudých lidí, jejich tvrdé dřiny za kousek živobytí a nemožnosti se vymanit z této pozice. V člověku tak vzkvétá pouze závist. Lidé se nenávidí, pomlouvají a hádají se, využívají podlých kritik a lží. Ani církev se nechová čestně. Vrchnost využívá své moci k zahálce a bídačení nevinných lidí. Ti, společně s vojáky, doplácejí na války a jiné nesmyslnosti. Jiným pohledem se poutník dívá na známé učence i vědce. I u nich nechybí nafoukanost, pýcha, namyšlenost, povrchnost a nadutost. Všude nalézá pouze špatnosti a zlobu. Uprostřed města stojí hrad královny Moudrosti. Jen některým lidem se podaří dosáhnout hradu Štěstěny. Východisko a jediný únik z tohoto světa vidí autor v křesťanských hodnotách a spojení s Bohem a Kristem. Jen tak se dostane do hlubiny bezpečnosti, pouze z ráje vlastního srdce. Autor k dokreslení užívá spousty vlastních jmen, například Darober, Nedbal, Darmotlach, Kleveta. V textu se objevují německá i latinská slova a odborné názvosloví různých vědních oborů (matematika, teologie, filosofie atd.). V labyrintu se nacházejí prostředky náboženské tvorby, ale i humanismu a baroka. Spisovný jazyk je občas narušen hovorovými slovy.
  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.001 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz