Úvodní strana
Osobnosti ->
:: Počet všech osobností v databázi ( celkem:9824)
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12  

Jean Reno  ( 30. 7. 1948)

Povolání: herec

Narodil se francouzský herec Jean Reno. Vlastním jménem Don Juan Moreno y Jederique Jimenez. Pochází z rodiny andaluských Španělů, kteří utekli do severní Afriky před nástupem fašismu a v roce 1960 emigrovali do Francie. Už několik let je často přirovnáván k Lino Venturovi - je to možná dáno jeho tak trochu plochým herectvím a jednoduchými pohyby, co jej s Venturou spojuje. Ostatně právě tato francouzská legenda se stala jeho vzorem. Jednoduše a přímočaře, jak Reno hraje, vypadá i jeho soukromý život. Je ženatý s Nathalií Dyszkiwicz, stal se čtyřnásobným otcem, bydlí v Paříži... A po ničem jiném vlastně ani netouží. Má olivové plantáže, přátele neherce, rád jí, pije a vaří. Prostě nic zvláštního. Jean Reno působí dojmem sebevědomého muže. A takových je ve Francii velký nedostatek. Díky jeho rolím se zdá, že se vyžívá v typech tvrdých chlápků. Ovšem stejně tak se nebrání ani procítěným rolím, v nichž dokáže nezapomenutelně zazářit. Kariéru vlastně začal v Německu. Behem vojenské služby byl v Porýní, kde jeho nadřízený, příznivec divadla, brance ochránil před valením se v bahně a namísto toho jej postavil na jeviště. Reno se poté usadil v Paříži a začal studovat na renomované Státní konzervatoři dramatických umění slavného Reného Simona, kterou musel financovat příležitostnými přivýdělky. V těchto letech mu umírá matka. Po absolutoriu začal vystupovat jako člen jedné divadelní skupiny, s níž s úspěchem procestoval celou Francii. První malé role se dočkal v roce 1978 v díle Hypotéza o ukradeném obraze. Vzhledem k opravdu zanedbatelné roličce se o jeho filmovém debutu dá mluvit až o rok později ve snímku Záře ženy, kde spolupracoval s takovými hvězdami jako byli Romy Schneider a Yves Montand. Díky dalším divadelním, televizním a filmovým výstupům se stal oblíbeným hercem. Mezi jeho nejšťastnější a nejosudovější setkání patří bezesporu to s režisérem Lukem Bessonem. Mezi oběma vzniklo pevné přátelství. V Posledním boji z roku 1982 si poprvé zahrál v jeho filmu. O tři roky později hrál ve filmu Podzemka. Ten byl jakousi rozbuškou v jeho kariéře. A v roce 1988 přichází první hlavní role, a to v Bessonově Magické hlubině. Zde si společně s dalšími francouzskými herci Jean Marcem Barrem a Roseannou Arquette zahrál potapěče Enza, který si dokázal získat publikum a zároveň znamenal posun v jeho kariéře. Vychutnával si slávy a s ní spokojených radostí. Možná až příliš. Stálo ho to manželství s ženou Genevieve (dvě děti). On sám, mezitím opět šťastně ženatý, na to s odstupem času pohlíží jako na největší hloupost ve svém životě. Společným počinem Bessona a Rena je pak brilantní snímek Brutální Nikita, který byl předlohou pro natočení neméně úspěšného seriálu. Jean dokázal upoutat pozornost i v tak malé roli, jakou byl skoro němý čistič Viktor. Největší finanční trhák přišel až s jeho mírně ztřeštěným rytířem Godefroyem de Montmireail ve veleúspěšném časovém příběhu Návštěvníci. Jeho komediální talent kritici i diváci ocenili. V roce 1994 přišel Film Leon. Záporná postava, chladný zabiják. Ten k sobě vezme malou dívku poté, co jsou její rodiče zavražděni. Malá Mathilda (Natalie Portman) krůček po krůčku prolamuje jeho tvrdou skořápku a odkryje to co se v něm ukrývalo. Divák neví, kterou z těchto rolí hraje přesvědčivěji. Jestli zabijáka pro něhož smrt je všední záležitostí nebo otcovského přítele Mathildy, za niž nakonec obětuje život. Právě Leon, patrně nejsympatičtější zabiják v historii filmu, otevřel Renovi bránu do Hollywoodu. A skutečně, nemálo amerických filmů následovalo - jako starostlivý policista vedle Meg Ryan a Kevina Klinea ve Francouzském polibku, člen týmu v prvním díle Mission: Impossible od Briana de Palmy, postava Vincenta v agentském thrilleru Ronin. Pokaždé, když se měl nějaký Francouz objevit v americkém filmu, byl on vždy tou první volbou. V USA natočil také černou komedii Roseannin hrob s oscarovou Mercedes Ruehl. Postava italského manažera Marcella patří vůbec k jeho nejoblíbenějším. A nejen proto, že si zde poprvé mohl vyzkoušet romantického milovníka v anglicky mluvené komedii. Co se mu na scénáři líbí, je jakási směsice srdečnosti a humoru. Divák má nutkání kolikrát zároveň plakat i se smát. V roce 1998 si zahrál opět v pokračování Návštěvníků. Americký remake s názvem Návštěvníci: Cesta do Ameriky už zdaleka tak dobrý nebyl. V podstatě jediným zářivým bodem byli Reno a Clavier. Ve stejném roce pak přišla velká akční podívaná Rolanda Emmericha Godzilla, ve které je to právě jeho francouzský tajný agent Philippe Roaché, jenž svým příjemným humorem odlehčuje napjatou situaci. Kvůli této postavě dokonce odmítl ztvárnění agenta Smithe v kultovním Matrixu. V roce 1999 byl jmenován Rytířem čestné legie. Slíbil, že za každý film natočený v Hollywoodu, natočí jeden ve Francii. A slibu dostál. V roce 2000 měl dvojnásobné štěstí, jeho film Purpurové řeky, kde coby policejní inspektor vyšetřuje masové vraždy, zaznamenal další mezinárodní úspěch a rovněž jeho velký koníček, výroba olivového oleje, mu přinesla na světové soutěži zlatou medaili. Setkání se zpěvákem, hercem a ochráncem přírody Stingem na něj udělalo takový dojem, že se začal problematice životního prostředí sám věnovat. V roce 2003 je natočeno klasické dílo Rollerball, ve kterém zase jednou mohl být padouchem. Poté následuje další spolupráce s Bessonem ve francouzsko-japonské koprodukci Wasabi. Po čtyřech letech se znovu objevuje v Pokračování Purpurových řek. Spolu s Gérardem Depardieuem patří k nejlepším hercům Francie a stává se středem pozornosti diváků po celém světě.
  ::  Menu
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.007 sekund
© 2000-2006