Úvodní strana
Osobnosti ->
:: Počet všech osobností v databázi ( celkem:9824)
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12  

První užití narkózy u nás  ( 7. 2. 1847)


Ranhojič Celestýn František Opitz zahájil éru bezbolestného operování v českých zemích. Když kdysi vojáci pochodovali do bitev, víc než nepřítele se báli chirurga. Dostal-li se totiž pod jeho nůž, čekal ho očistec. Když mu po bitvě amputovali nohy, umlčeli ranhojiči a pomocníci jeho řev dřevěnou hruškou v ústech, aby si operovaný nepřekousl jazyk. Mnozí však bolestí zemřeli. Anebo raději chtěli zemřít, než aby při vědomí lidsky trpěli. Přestože byli chirurgové při otevírání hnisavých ložisek nebo amputacích rychlí jejich nůž stačil oddělit nohu ve stehně i s přeřezáním kosti do jedné minuty - byla to nekonečně hrůzná doba. Následovalo namočení pahýlu nohy do vřelého oleje, čímž se zastavovalo krvácení. Ranhojiči si mysleli, že se tím rána i desinfikuje. První řádně doloženou anestézii na světě uskutečnil 16. října 1846 v severoamerickém Bostonu doktor Morton. Když 7. února 1847 tedy čtyři měsíce po něm, provedl v pražské řádové nemocnici milosrdných bratří Na Františku první operaci při éterové anestézii Celestýn Opitz, měl za sebou spor s tehdejším přednostou chirurgické kliniky profesorem Františkem Piťhou. Přestože Opitz ověřoval účinnost a použitelnost éteru zprvu na zvířatech a poté na zdravých dobrovolnících, Piťha se obával aplikovat zcela nový a na klinice dosud neověřený postup na pacientech kliniky. Opitzova odvaha prosadit v medicíně převratnou novinku dodnes fascinuje. Na chirurgii u Piťhy se léčili tehdejší VIP pacienti a panu profesorovi samozřejmě záleželo na tom, aby mu éterová narkóza při eventuálním neúspěšném použití nezpůsobila společenské komplikace. Jeden z lékařů v nemocnici Na Františku dokonce urputně trval na tezi, že bolest má svůj význam a je příkazem poslušenství. Je prý velkou zásluhou ji trpělivě snášet, neboť člověku je určeno aby trpěl, a bolest prý organismus posiluje. Dnes víme, že bolest naopak vyčerpává a může skončit smrtí. To zřejmě věděl i pouhý ranhojič Opitz, který velice toužil stát se lékařem. Od února do dubna 1847 provedl Opitz 186 celkových éterových anestézií pomocí jednoduché skleněné baňky, v níž byla umístěná cupanina nasáklá éterem. Baňka byla spojena s maskou, která se přikládala na ústa i nos pacienta, který vdechoval éter spolu se vzduchem. Celestýn František Opitz se nakonec splnění svého snu dočkal. Za jeho úspěchy se znecitlivěním mu bylo dovoleno studovat na lékařské fakultě. Promován byl na vídeňské univerzitě.
  ::  Menu
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.005 sekund
© 2000-2006