Ladislav Klíma (1878-1928)
Filosof a prozaik.
Narodil se v Domažlicích. Je představitelem solipsismu podle něhož
existují jen já a moje zážitky (nejlépe to charakterizuje název jeho
filosofické knihy „Svět jako vědomí a nic“, 1904), a voluntarismu, který pokládal
za základ bytí vůli. Neméně silně na něj působil F. Nietzsche – Klíma přijal
jeho protikřesťanskou antimorálku. Klíma psal filosofické stati i krásnou
literaturu. V její oblasti především boural veškeré estetické a etické
normy se smělostí, jakou v té době vzácně najdeme i v literaturách
národů vnitřně mnohem svobodnějších, než byl národ náš. Jeho literární dílo,
rozbíjející jakékoliv konvence, je rozptýleno do záznamů, soukromých dopisů a
rukopisů, vydávaných převážně po smrti autora. Vyděluje se v něm román „Utrpení
knížete Sternenhocha“ (1928), ostatní beletrii tvoří povídky a románová
torza, z nichž některé vycházejí až v poslední době. Spolu
s A.Dvořákem napsal drama „Matěj Poctivý“ (1922). Klíma vedl
samotářský, excentrický život, občas žil jen z podpor mecenášů a přátel.
Značná část jeho díla se uchovala v jeho korespondenci, která byla vydána
po jeho smrti. Přes zastaralý sloh Klíma svou obrazností i stylovou
rozpoutaností silně zapůsobil na naši nejnovější literaturu (například na
Bohumila Hrabala).
„Hledání
strašidla“ – Filosof Ladislav
Klíma zasáhl hluboce do vývoje naší prózy, třebaže jeho romány a povídky dlouho
zůstávaly v rukopise nebo nenašly ohlas v literárních kruzích. Klímy
s oblibou líčí strašidelné scény, v nichž se mísí realita s fantazií
a se snem. Jeho poetika podobně jako poetika Franze Kafky staví spíše na
zdůrazňování ošklivostí a odporností než na evokaci krásy. V jeho prózách
se rozehrávají přízračné panoptikální děje na pomezí „tohoto“ a „onoho“ světa,
i když jednající postavy jsou reálné nebo se alespoň takovými zdají být.
Hrdinové se obvykle dostávají do postavení vyhraněného vypjatou existenciální
alternativou „buď – anebo“. Výslednicí sil přinášející řešení bývá zpravidla
vůle. Tak je tomu v novele Slavná Nemesis i v románě Utrpení knížete
Sternenhocha. Skoro ve všech Klímových prózách je řešena otázka života a smrti:
smrt je pouze stvrzením věčného splynutí. Tyto prostředky a postupy
charakterizují i Klímovu povídku Hledání strašidla. Navenek jde o romantický,
pohádkový příběh. Lidé se bojí navštěvovat místo, kde se v určité době za
určitých podmínek zjevuje strašidlo, které nelze spatřit bez trestu ztráty
života. Najde se statečný cizinec, který chce hrůzostrašné místo navštívit a
také je navštíví. Zde se však setkává s půvabnou ženou a zapřádá s ní
intelektuální dialogy. Setkání se opakuje, cizinec se do krásné neznámé vášnivě
zamiluje, avšak při posledním setkání se neznámá změní v hrůzyplnou
příšeru. Pohled na ni uvrhne cizince do šílenství a v zamřížované cele
blázince také skončí jeho život. Příběh hraje v Klímových prózách
rozhodující roli. U Klímy se setkáváme se zřejmou rozkoší z jeho
konstruování; nepíše filosofické traktáty, oděné do beletristické formy,
nepřeplňuje úsečné, s dějem úzce spojené dialogy svých postav odtažitými
úvahami. Ač je blízký expresionismu, nepíše ani básně v próze. Jeho líčení
jsou stručná, strohá, se střídmou obrazností: v ostře vykrojených
konturách však přesně podávají obraz, scenérii, situaci, v níž se děj
odehrává. Klímův obraz vnějšího světa vždy souvisí se „stavem duše“ jednajících
postav, nikdy není samoúčelný. Vypravěč většiny Klímových próz zůstává
klasickým referujícím kronikářem, který sám nevstupuje do děje, i když místy
vypovídá prostřednictvím jednající postavy. Je tedy „vševědoucím“ vypravěčem,
který ví, jak příběh dopadne, ale čtenáři to ani v nejmenším nenaznačí.
Klíma byl zřejmě ovlivněn také lidovou „hrůzostrašnou“ četbou i
fantasticko-romantickou větví literatury 18. a poloviny 19. století. Černý
román, anglický gotický román 18. století, romantika německého spisovatele
E.T.A. Hofmanna, strašidelné povídky E.A.Poea – to vše je blízké obraznosti
Klímových próz. Klíma je tak v naší literatuře předchůdcem moderního
hororu, který zaplavil literární, filmovou i televizní produkci naší doby.