Johann Wolfgang Goethe

Největší německý umělec 18. století, básník, prozaik, dramatik, autor vědeckých statí. Vyjadřuje nové životní pocity, postižení obrys nově se formujícího buržoasního světa, pochopení možnosti harmonického vývoje člověka. Narodil se v patricijské rodině ve Frankfurtu nad Mohanem, studoval práva.

„Utrpení mladého Werthera“ - na základě zážitků z právnické praxe ve Welzlaeu, vyjádření citové a životní krize

„Prométheus“ - vyjádření životní problematiky pokolení, jehož hnutí je označováno jménem Sturm und Drang. Podstatnou část života prožil ve Výmaru, rozvíjí se mnohostranným studiem přírodních věd. Po návštěvě v Itálii se věnuje převážně literatuře a vědě

„Ifigenie na Tauridě“ - námět ze starořeckých bájí o trojské válce

„Torouata Tasso“ - tragický osud italského renesančního básníka, ztvárnil jako konflikt velkého umělce s intrikánským ovzduším panovnického dvora.

„Bamont“ - oslavuje národně. osvobozovací boj Nizozemců proti španělskému útoku.

Dvoudílná filosofická báseň v dramatické podobě - „Faust“ - námět volně navazuje na starou pověst, podle níž učený doktor Faust v rouhavé touze po poznání prodal svou duši ďáblu a tím propadl zkáze. Faustovo úsilí bylo postaveno mezi principy dobra a zla, zničení a vykoupení, mezi Mefistofela a Hospodina, kteří uzavírají sázku o Faustovu duši. Dojde k uzavření smlouvy. Jestliže Faust dosáhne klidu a uspokojení, zemře a jeho duše propadne peklu. Aby odvrátil Fausta od touhy po vědění, snaží se ho ďábel připoutat k smyslovému životu. Omladí ho a postará se mu o zábavnou společnost. Zprostředkuje setkání s měšťanskou dívkou Markétkou. Vznikne mezi nimi láska, která končí tragicky. Markétka zaviní bezděčně smrt své matky a bratra, který je zabit v souboji s Faustem. Ze zoufalství utopí svoje a Faustovo dítě a v žaláři očekává popravu. Odmítne pomoc, kterou ji, donucen k tomu Faustem, nabídne Mefistofeles, a tím se vymkne z ďáblovy moci. V druhém díle se Faust po období zoufalství nad Markétčinou smrtí uveden Mefistofelem na císařský dvůr, aby se ponořil do světských zájmů. Získá si císařovu vděčnost tím, že vynalezne papírové peníze. Pro dvorskou společnost vyvolá obraz nejkrásnější ženy Heleny. Po její smrti se Faust vrací a odnáší si za své služby pás bažinatého mořského břehu, který chce proměnit v úrodnou půdu. Faust se proměnil v představitele činorodého lidstva, jehož rozvoj se uskutečňuje v nekonečném dobývání pravdy a přetváření světa.