Daniel Defoe (1660-1731)

Anglický spisovatel, byl představitelem bohaté měšťanské třídy. Voják, novinář, podnikatel, snaží se prosadit se jako politik. V šedesáti letech začíná psát Robinsona – jako námět posloužily příběhy o skotském námořníku Alexandru Selkirkovi, který byl za trest vysazen z lodi na ostrově v Tichém oceáně a prožil tam čtyři roky. Kniha vzbudila obrovský zájem, založila autorovi světovou proslulost. Mnoho dalších spisovatelů použilo námětu trosečníků ve svých dílech – nazývají se robinsonády. Robinsonovy příběhy převyprávěl pro mládež český spisovatel Josef Věromír Pleva.

„Robinson Crusoe“ – Robinson pocházel z anglického Yorku, byl synem bohatého obchodníka. Od mládí toužil stát se námořníkem, otec však počítá s tím, že syn převezme jeho obchod. Povolání námořníka rodiče zakazují, jejich starší syn totiž zahynul na moři. Robinson pomáhá otci v obchodě, v zájmu obchodu i cestuje. Na cestách se setkává s přítelem, který ho přesvědčí, aby se s ním vydal lodí z Hullu do Londýna. Loď v bouřlivém počasí málem ztroskotala, Robinson prožil mořskou nemoc a v Londýně se zapřísahá, že již na žádnou loď nevstoupí. Je však okraden o peníze a nechává se přemluvit kapitánem Dubbleyem, aby s ním podnikl cestu do Afriky na Guinejské pobřeží. Loď je přepadena piráty, Robinson s ostatními je prodán do otroctví. Je otrokem maurského boháče kapitána pirátů Abd el Mámího. S domorodým chlepcem Xurym se mu podaří uprchnout na člunu, je zachráněn španělskou lodí plující do Brazílie. Loď v bouři ztroskotala, pouze Robinson se náhodou zachránil na břehu neznámého ostrova. Začíná boj za zachování života. Ostrov je v tropickém pásmu, plný zvěře, rostlin a ovoce. Robinson poznává, že je na ostrově sám. Postupně si zařizuje malé hospodářství – obydlí v jeskyni, zřizuje si kalendář a sluneční hodiny, vyrábí si nástroje pomocí nože, který mu jako jediný nástroj zůstal po ztroskotání, zhotovuje zbraně – luk a oštěp. Marně se snaží rozdělat oheň. Ten získá až ze stromu zapáleného bleskem. U jeskyně zakládá políčko, kde pěstuje kukuřici, podaří se mu ochočit několik koz, dávají mu mléko, maso a kůže. Postupně začne z mazlavé hlíny vyrábět cihly a zvětšuje své obydlí. Staví si krb a komín. Prožije výbuch sopky, onemocní horečnatou nemocí. Vzpomíná na matku a otce, které svým odchodem jistě velmi zarmoutil. Robinson zhotovuje člun z kmene stromu a obeplouvá ostrov. Nalézá v písku na pobřeží lidské stopy. U ostrova ztroskotala další loď, zachránil se pouze pes, jemuž Robinson dal jméno Rek. Ze ztroskotané lodi získal mnoho užitečných věcí, potraviny, lana, různé nástroje a zbraně. Na ostrov připlouvají divoši a vezou s sebou tři zajatce. Jednomu z nich se podaří uprchnout, Robinson ho zachraňuje ze zajetí. Divoši prchají, když Robinson vystřelí z pušky. Mladého Indiána Robinson pojmenoval Pátek, protože v pátek se na ostrově setkali. Pátek pocházel ze sousedního ostrova a vyprávěl Robinsonovi, že mezi jeho lidmi žijí bílí trosečníci. Na ostrov přijíždějí opět divoši a jejich zajatci jsou Pátkův otec a španělský námořník, jehož loď také ztroskotala v těchto končinách. Zanedlouho u ostrova zakotvil koráb a na břeh byli vysazeni tři spoutaní muži. Mezi nimi byl kapitán korábu. Vyprávěl Robinsonovi , že mezi námořníky byli piráti, kteří se zmocnili lodě a kapitána a jeho věrné námořníky hodlají ponechat na ostrově. Robinson a Pátek připravují plán, jak se lodi zmocnit. To se spojenými silami nakonec podaří. Kapitán a námořníci se diví, že Robinson jedná s Pátkem jako se sobě rovným. Sami ho považují za divocha a nechtějí, aby při slavnostní večeři na lodi s nimi seděl u stolu. Robinson se ho však zastal jako svého přítele. Pátek byl smuten, bál se, že ho Robinson nevezme s sebou do Anglie, kam se loď měla navrátit. Robinson rozhodl, že Pátka s sebou vezme, je-li to jeho přání. Na ostrově ponechali piráty, aby prací odčinili své dosavadní zločiny. Po návratu do Yorku se dovídá Robinson od svého strýce, že otec již nežije a matka je nemocná. Robinson ji prosí za odpuštění , matka je šťastná, že se jí vrátil pohřešovaný o oplakávaný syn. Robinson představuje člověka, který musí holýma rukama bojovat o přežití v neznámém prostředí. Musí zmobilizovat své síly, svůj rozum a tvůrčího ducha, aby si vytvořil takové podmínky, v nichž by mohl uprostřed divoké přírody sám žít.