Daniel Defoe (1660-1731)
Anglický
spisovatel, byl představitelem bohaté měšťanské třídy. Voják, novinář,
podnikatel, snaží se prosadit se jako politik. V šedesáti letech začíná
psát Robinsona – jako námět posloužily příběhy o skotském námořníku Alexandru
Selkirkovi, který byl za trest vysazen z lodi na ostrově v Tichém oceáně
a prožil tam čtyři roky. Kniha vzbudila obrovský zájem, založila autorovi
světovou proslulost. Mnoho dalších spisovatelů použilo námětu trosečníků ve
svých dílech – nazývají se robinsonády. Robinsonovy příběhy převyprávěl pro
mládež český spisovatel Josef Věromír Pleva.
„Robinson
Crusoe“ – Robinson pocházel z anglického
Yorku, byl synem bohatého obchodníka. Od mládí toužil stát se námořníkem, otec
však počítá s tím, že syn převezme jeho obchod. Povolání námořníka rodiče
zakazují, jejich starší syn totiž zahynul na moři. Robinson pomáhá otci v obchodě,
v zájmu obchodu i cestuje. Na cestách se setkává s přítelem, který ho
přesvědčí, aby se s ním vydal lodí z Hullu do Londýna. Loď v bouřlivém
počasí málem ztroskotala, Robinson prožil mořskou nemoc a v Londýně se
zapřísahá, že již na žádnou loď nevstoupí. Je však okraden o peníze a nechává se
přemluvit kapitánem Dubbleyem, aby s ním podnikl cestu do Afriky na Guinejské
pobřeží. Loď je přepadena piráty, Robinson s ostatními je prodán do
otroctví. Je otrokem maurského boháče kapitána pirátů Abd el Mámího. S domorodým
chlepcem Xurym se mu podaří uprchnout na člunu, je zachráněn španělskou lodí
plující do Brazílie. Loď v bouři ztroskotala, pouze Robinson se náhodou
zachránil na břehu neznámého ostrova. Začíná boj za zachování života. Ostrov je
v tropickém pásmu, plný zvěře, rostlin a ovoce. Robinson poznává, že je na
ostrově sám. Postupně si zařizuje malé hospodářství – obydlí v jeskyni,
zřizuje si kalendář a sluneční hodiny, vyrábí si nástroje pomocí nože, který mu
jako jediný nástroj zůstal po ztroskotání, zhotovuje zbraně – luk a oštěp.
Marně se snaží rozdělat oheň. Ten získá až ze stromu zapáleného bleskem. U
jeskyně zakládá políčko, kde pěstuje kukuřici, podaří se mu ochočit několik
koz, dávají mu mléko, maso a kůže. Postupně začne z mazlavé hlíny vyrábět
cihly a zvětšuje své obydlí. Staví si krb a komín. Prožije výbuch sopky,
onemocní horečnatou nemocí. Vzpomíná na matku a otce, které svým odchodem jistě
velmi zarmoutil. Robinson zhotovuje člun z kmene stromu a obeplouvá
ostrov. Nalézá v písku na pobřeží lidské stopy. U ostrova ztroskotala
další loď, zachránil se pouze pes, jemuž Robinson dal jméno Rek. Ze ztroskotané
lodi získal mnoho užitečných věcí, potraviny, lana, různé nástroje a zbraně. Na
ostrov připlouvají divoši a vezou s sebou tři zajatce. Jednomu z nich
se podaří uprchnout, Robinson ho zachraňuje ze zajetí. Divoši prchají, když
Robinson vystřelí z pušky. Mladého Indiána Robinson pojmenoval Pátek,
protože v pátek se na ostrově setkali. Pátek pocházel ze sousedního ostrova
a vyprávěl Robinsonovi, že mezi jeho lidmi žijí bílí trosečníci. Na ostrov
přijíždějí opět divoši a jejich zajatci jsou Pátkův otec a španělský námořník,
jehož loď také ztroskotala v těchto končinách. Zanedlouho u ostrova
zakotvil koráb a na břeh byli vysazeni tři spoutaní muži. Mezi nimi byl kapitán
korábu. Vyprávěl Robinsonovi , že mezi námořníky byli piráti, kteří se zmocnili
lodě a kapitána a jeho věrné námořníky hodlají ponechat na ostrově. Robinson a
Pátek připravují plán, jak se lodi zmocnit. To se spojenými silami nakonec
podaří. Kapitán a námořníci se diví, že Robinson jedná s Pátkem jako se
sobě rovným. Sami ho považují za divocha a nechtějí, aby při slavnostní večeři
na lodi s nimi seděl u stolu. Robinson se ho však zastal jako svého
přítele. Pátek byl smuten, bál se, že ho Robinson nevezme s sebou do
Anglie, kam se loď měla navrátit. Robinson rozhodl, že Pátka s sebou vezme,
je-li to jeho přání. Na ostrově ponechali piráty, aby prací odčinili své dosavadní
zločiny. Po návratu do Yorku se dovídá Robinson od svého strýce, že otec již
nežije a matka je nemocná. Robinson ji prosí za odpuštění , matka je šťastná,
že se jí vrátil pohřešovaný o oplakávaný syn. Robinson představuje člověka,
který musí holýma rukama bojovat o přežití v neznámém prostředí. Musí
zmobilizovat své síly, svůj rozum a tvůrčího ducha, aby si vytvořil takové
podmínky, v nichž by mohl uprostřed divoké přírody sám žít.