Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Cervantes Miguel de (1574-1616)

Miguel de Cervantes (1574-1616)

Španělský básník, prozaik a dramatik. Vyrostl ve zchudlé zemanské rodině. Po studiích odešel do Itálie, kde se zúčastnil ve vojsku Juana de Austria námořní bitvy u Lepanta. Byl zraněn, ochrnula mu levá ruka. Při návratu do Španělska se loď dostala do rukou berberských pirátů. Cervantes byl zavlečen do otroctví. Po pěti letech jeho rodina našetřila peníze a vykoupili ho. Po návratu se oženil a žil v Seville, kde se stal skladníkem obilí a výběrčím daní. Byl však uvězněn pro dluhy a podezření z manipulace s účty. Přivydělával si psaním divadelních her a románů. Pro podezření z vraždy byl znovu vězněn. Roku 1605 vychází 1. část Dona Quijota – román mu získal slávu, ale nikoli majetek. Konec života prožil v Madridu, kde publikoval většinu svých děl. Přesto zemřel v bídě.

„Příběhy Dona Quijota“ – Chudý venkovský zeman don Quijano je vášnivým čtenářem rytířských románů. Rozhodne se stát se rytířem, konat dobro a statečné skutky, trestat násilí a nespravedlivost. Vydává se na cestu do světa se stařičkou zbrojí nalezenou na půdě, v papírové helmici vlastní výroby, na staré herce, kterou pokřtil vznešeným jménem Rocinante. Změnil si jméno na Don Quijote de la Mancha. V knihách četl, že každý rytíř má svou paní, kterou zbožňuje a pro níž koná všechny hrdinské skutky. Quijotovi se líbila venkovská dívka z nedaleké vesnice Tobosa – i ji pojmenoval vzletným jménem Dulcinea z Tobosa. Dychtil po slavných činech a neprodleně se vydal do světa. V nejbližší hospodě, kterou považuje za nedobytný hrad, požádá hostinského, aby ho pasoval na rytíře. Když je rytíř cestou zbit kupci, kteří nechtějí uznat, že Dulcinea je nejkrásnější paní na světě, doprovází ho jeho soused zpět domů. Zatímco Quijote vyspává po dobrodružství, farář s lazebníkem spálí jeho knihy, o nichž jsou přesvědčeni, že mu popletly mozek. Dveře do knihovny nechávají zazdít. Když Don Quijote hledá knihovnu, jeho hospodyně mu sděluje, že ji odnesl ďábel. Don Quijote je přesvědčen, že je to dílo čaroděje Frestona, o němž četl v románech. Don Quijote nalezl panoše Sancha Panzu – dobráckého tlustého venkovana, kterého přemluvil, aby opustil ženu a děti. Slíbil mu, když bude oddaně sloužit, že učiní z něho vladaře na ostrově, který jim bude patřit. Sancho opatřil peníze a po boku dona Quijota se vydává na cestu na hřbetě osla. Po dni cesty uviděli několik větrných mlýnů, které Don Quijote považuje za obry, služebníky čaroděje Frestona, a okamžitě se s nimi pouští do boje. Otáčející se lopatky větrného mlýna vymrští rytíře do vzduchu a po pádu na zem je zle pohmožděn. Na další cestě potkávají vznešenou dámu, která cestuje za svým manželem. Don Quijote se domnívá, že její doprovod jsou její únosci, a hodlá ji před nimi ochránit. Takových nesmyslných bojů prožije Don Quijote ještě mnoho. Vždy je při nich poraněn a potlučen, ale opět se vzchopí a pokračuje dál ve své cestě. Sancho Panza ho nazývá rytířem Smutné postavy. Sám don Quijote se považuje za bludného rytíře. Měl v úmyslu vyjet daleko do světa, ale ve skutečnosti stále projíždí krajnou v blízkém okolí svého bydliště. Když se o jeho nesmyslných kouscích dozvídají farář a lazebník, kteří mu spálili knihy, snaží se ho lstí dostat domů. To se nepodaří, a proto uvězní dona Quijota do dřevěné klece a vezou ho domů násilím. Doma jeho neteř a hospodyně dlouho léčí jeho zranění. Když se rytíř zotavil, vyptává se Sancha, co o jeho statečnosti říkají lidé. Sancho mu otevřeně říká, že ho všichni považují za potrhlého blázna. Don Quijote však na to nedbá, prohlašuje, že šlechetnost a statečnost jsou vždy pronásledovány. Vydávají se opět na cesty. Setkají se s bohatým vévodou a vévodkyní. Vévoda četl příběhy Dona Quijota a zve ho na svůj dvůr, kde si z něho on a ostatní panstvo tropí žerty. Sancho dostává od vévody ostrov, kde vládne velmi moudře svým selským rozumem. Po nějakém čase mu však vládnutí připadá namáhavé, chce se stát opět zbrojnošem a starat se jen o sebe a svého osla. Po mnoha dalších velmi vyčerpávajících dobrodružstvích se oba vracejí domů. Don Quijote je vyčerpán a smrtelně nemocen. Na smrtelném loži prohlédne zbytečnost svého rytířského úsilí, svůj skromný majetek odkazuje zarmoucenému Sanchovi a své neteři a umírá ne jako Don Quijote, ale obyčejný Alonzo Quijano.

Smyslem Cervantesova románu o rytíři Donu Quijotovi je nejen zesměšnění rytířských románů, ale i kritika současné společnosti. Hlavní hrdina je člověk, který se svou nedokonalou výzbrojí, směšným koněm a venkovským sluhou chce bojovat proti zlu celého světa, pomáhat chudým a utiskovaným a vysloužit si rytířské ostruhy. Jeho víra ve vítězství dobra je tak neotřesitelná, že je každému pro smích.       

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006