Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Allen Woody (1935)

Woody Allen-:) (1935)

Vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg) je tělem i duší Newyorčan. V New Yorku se 1. prosince 1935 narodil, zde vyrůstal i se pokoušel studovat (byl vyloučen jak z Newyorské univerzity, tak z newyorské City College), zde se roku 1964 započala jeho velice úspěšná filmová kariéra. Allen má na svém kontě jedenáct autorských filmů (scénář, režie, hlavní role), tři divadelní hry na Broadwayi, řadu divadelních rolí a televizních vystoupení a tři svírky humoristických povídek „Vyrovnat si účty“ (Getting Even, 1971), „Bez peříček“ (Without Feathers, 1975) a „Vedlejší příznaky“ (Side Effect, 1980). A to vše v New Yorku a především o New Yorku. V životě lituje Allen jedině toho, že není někým jiným. 

 

Woody Allen - Vedlejší příznaky

 

1.      Metterlingovy seznamy

2.      Mafie zblízka

3.      Moje filosofie

4.      Ano, ale dokáže to parní stroj?

5.      Smrt klepe na dveře

6.      Korespondence Gossage-Vardebedian

7.      Vzpomínky na dvacátá léta

8.      Velký šéf

9.      Zamyšlení nad parapsychickými jevy

10.  Ach, ta prokletá doba

11.  Paměti lupiče

12.  Nejpovrchnější člověk

 

1.     Metterlingovy seznamy

Příběh popisuje Sebrané seznamy prádla Hanse Metterlinga se zasvěceným komentářem metterligovského badatele Gunthera Eisenbuda. První seznam slouží jako dokonalý úvod k dílu rozervaného génia, známého mezi současníky jako „Pražský pošuk“. Metterlingovský odpor k naškrobeným věcem je typický pro jeho dobu. Jeho bytná sdělovala jeho přátelům, že se zavírá ve svém pokoji a pláče, že mu naškrobili spodky. Druhý seznam obsahuje záhadu, protože obsahuje sedm párů černých ponožek, přestože bylo známo, že Metterling hluboce miloval modrou barvu. Zmínka o jakékoli jiné barvě jej přiváděla k zuřivosti. Podle Anny Freudové jsou černé ponožky důsledkem jeho zármutku nad Bayreutským incidentem. V třetím seznamu se poprvé objevuje ložní prádlo, pro které měl slabost, zvláště pro polštáře, které si se sestrou nasazovali na hlavu a hráli si na duchy, než spadl jednoho dne do kamenolomu. V dokončení plánované sbírky „Kam kráčíš, kreténe?“ zabránil krátký milostný románek s Lou Andreas-Saloménovou. Poté vyžadoval čisté prádlo každý den. Pátý seznam je velkou záhadou pro badatele z důvodu, že zde zcela chybějí ponožky, dokonce o tomto problému napsal Thomas Mann hru Mojžíšovy ponožky, která mu však nešťastnou náhodou spadla do kanálu. Někdo vynechání ponožek v seznamu považoval za příznak počínajícího šílenství. Metterlingova osobnost se začala viditelně rozpadat již před rokem 1894, což se dá usoudit ze šestého seznamu, ve kterém se vyskytuje pět párů spodků a jedna ponožka.   

 

2.     Mafie zblízka

Tento příběh popisuje organizovaný zločin v Americe a obsahuje rozpočet mafie Cosa nostra. Oznamuje, že chapadla zločinné velmoci zasahují až do politiky, dokonce až do Bílého domu, kde měli přenocovat dva šéfové gangu, a prezident musel přespat na pohovce. Příběh popisuje historii organizovaného zločinu a organizaci Cosa nostry. Obsahuje i rady jak nejlépe bojovat s organizovaným zločinem. Popisuje i jak lze usvědčit šéfy gangů v New Yorku odposlechem telefonu. Přesto, že se ani jeden z šéfů gangu nedomluvil s tím druhým vlivem špatného spojení byli usvědčeni a odpykali si patnáct let za nezákonně obsazený tón. 

 

3.     Moje filosofie

Příběh popisuje jak se díky nešťastné náhodě v podobě upadnutí lžičky s rýžovým nákypem, které autorovi přerazila na noze několik drobných kůstek věnoval v době rekonvalescence dílům velkých myslitelů evropské civilizace. Procházel knihy Kierkegaarda, Sartra, poté přešel  ke Spinozovi, Humeovi, Kafkovi a Camusovi. Obdivoval jak tito autoři atakovali morálku, umění, etiku, život a smrt. Autor zde také rozebírá myšlenky slavných filosofů a myslitelů.

 

4.     Ano, ale dokáže to parní stroj?

Příběh popisuje život a díla hraběte ze Sandwiche. Hrabě ze Sandwiche se narodil v rodině podkovář Jeho Veličenstva krále. Matka byla prostá paní v domácnosti tzv. Hausfrau. V sedmi letech začíná navštěvovat školu, kde už projevuje zájem o tenké plátky rostbífu a šunky a jeho analýza a průvodní jevy přesnídávek vzbudí mezi profesory velký zájem. Poté na přání rodičů navštěvuje Cambridgeskou univerzitu a studuje rétoriku a filosofii, je však nařčen a později vyloučen za to, že krade bochníky chleba a provádí s nimi různé experimenty. Vydává se do Skandinávie, kde se zabývá výzkumem sýrů. Později žije na venkově a odpírá se často jídlo, aby měl produkty na své pokusy. Jeho první dílo je plátek chleba, na něm znovu plátek chleba a navrchu plátek krocana. Tento pokus však byl naprostým neúspěchem, stejně jako další dílo s dvěma plátky krocana a chlebem uprostřed. Dílo se třemi plátky šunky se setkalo pouze s malým ohlasem. Jeho vzrůstající věhlas mu získal objednávku od královny. A právě při přípravě jídla pro královnu stvořil základ díla, které je známé dodnes, tedy několika plátků salámu uzavřených z obou stran plátkem žitného chleba. Později na oslavu svých pětašedesátých narozenin vynalézá hamburger a osobně putuje po všech hlavních městech světa. V Německu mu Goethe radí aby dával hamburgery v housce. Hrabě ze Sandwiche onemocněl vodnatelností kolena, kterou neléčil včas a umřel ve spánku. 

 

5.     Smrt klepe na dveře

Příběh popisuje, jak se do bytu Nata Ackermana v New Yorku oknem dostává pochmurná zahalená postav, která se mu představuje jako smrt. Nat Ackerman této postavě chvíli nevěří, ale později, když Smrt kontroluje adresu z lístečku a vše souhlasí uvěří. Smrt popisuje cestu do bytu. Spadla z okapu a roztrhla si kápi. Nat se ptá Smrti proč nešla dveřmi a ona mu odpovídá že chtěla dramatický příchod. Smrt nutí Nata, aby s ní šel na onen svět.   Nat prosí Smrt, jestli by mu nedala ještě jeden den navíc. Smrt odmítá a tak jí Nat zkusí nabídnout karetní hru. Když vyhraje on, má nárok na jeden den navíc, když prohraje, odejde s ní. Smrt po dlouhém váhání na tuto nabídku přistoupí. Hrají a v průběhu žolíků navrhuje hrát o drobné peníze, i na to Smrt přistoupí. Nat vyhraje a smrt prohraje peníze, které měla na dopravu Nata na onen svět. Smrt popisuje, jak má Nat umřít. Nat ale říká, že regulérně vyhrál den navíc a že má Smrt přijít zítra. Smrt přemýšlí, kde stráví noc a jak splatí osmadvacet dolarů, které v kartách prohrála. Nakonec prosí Nata, jestli s ní bude hrát aby to dostala zpátky. Nat souhlasí pod podmínkou, že budou hrát následující den o dvounásobek. Smrt odchází po schodech a Nat ji varuje, že je na nich uvolněný koberec. Krátce poté je slyšet strašnou ránu. Nat povzdechne a zavolá svému příteli, kterému sděluje, že jej navštívila smrt, hráli spolu žolíky a že je to pěkné nemehlo.     

 

6.     Korespondence Gossage-Vardebedian

Je to příběh, ve kterém si dva muži Gossage a Vardebedian posílají dopisy, ve kterých hrají šachovou partii rozebírají jednotlivé tahy. V jednom z dopisů informuje Gossage protihráče o ztraceném dopise, který nedošel z důvodu, že na něj zapomněl napsat jméno, adresu a dokonce i nalepit známku. Žádá Vardebediana o změnu pozice figurky ze ztraceného dopisu a posílá další tah, že jezdec bere královnu. Vardebedian však v následujícím dopise odpovídá, že netuší, čím mu soupeř dámu bere, protože jezdce již dávno předtím ztratil. Navrhuje tah, kterým bere Gossagovi dámu a dává mu šach. V dalším dopise se však Gossage diví jak mu může soupeř vzít dámu z pole, na kterém již jedenáct dní nestojí. Protože soupeř táhl dvakrát za v důsledku ztraceného dopisu navrhuje i pro sebe dva tahy a přikládá diagram jak šachovnice vypadá. Tento příběh ještě pokračuje dalšími dopisy, ze kterých je zřejmé, že oba hráli už dlouho úplně jinou hru. Poté Vardebedian zve Gossage ke hře Tvoření slov a dopisování pokračuje.

 

7.     Vzpomínky na dvacátá léta

Popisuje setkání v Chicagu s Ernestem Hemingwayem, který právě dokončil dvě povídky o profesionálním boxu. Autor si dobíral Hemingwaye kvůli připravovanému románu, pak si navlékli boxerské rukavice a Hemingway mu přerazil nos. Další den autor odplul do Itálie. Poté navštívil společně s Gertrudou Steinovou Picassův ateliér v Arles. Později se v Keni setkali znovu s Hemingwayem. Autor si jej znovu dobíral tentokrát kvůli novému plnovousu. Hodně se spolu nasmáli, pili koňak, navlékli si boxerské rukavice a Hemingway mu znovu přerazil nos. Poté se autora zeptala Alice Toklasová jestli miluje Gertrudu Steinovou, on jí odpověděl, že ano, ale nikdy by to mezi nimi neklapalo, protože je na něj moc chytrá a Alice Toklasová souhlasila. Pak si navlékli boxerské rukavice a Gertruda Steinová autorovi přerazila nos.

 

8.     Velký šéf

Příběh popisuje případ detektiva Kaisera, kterého navštívila žena, vydávající se za Heather Butkissovou. Chtěla po něm, aby jí našel Boha. Detektiv jí odpovídá, že není na správné adrese. Žena mu přiznává, že se ve skutečnosti jmenuje Claire Rosenzweigová a má odevzdat referát O západním náboženství. Detektiv nakonec ženě slibuje, že bude pátrat po existenci Boha. Nejprve navštíví rabína Itzhaka Wisemana, který mu dlužil protislužbu. Poté jel za mužem jménem Chicago Phil do Dannyho kulečníkové herny. S těmito muži probírá možnou existenci Boha. Poté mu zavolají, že našli někoho, kdo odpovídá jeho popisu Boha a aby se na něj přišel podívat. Na místě našel dalšího muže, který věděl něco o existenci Boha. Zeptal se jestli náhodou nezná Claire Rosenzweigovou a dozvěděl se zajímavé informace. Navštívil Claire, ve skutečnosti ovšem Ellen Shepherdovou a obvinil jí ze smrti několika lidí včetně Boha. Ona se pokusila Kaisera zastřelit, ale ten byl rychlejší. Kaiser jí ještě stačil sdělit svou myšlenku o existenci a poté zemřela.  

 

9.     Zamyšlení nad parapsychickými jevy

Tento příběh popisuje několik parapsychických jevů. Všechny otázky o parapsychických jevech jsou zodpovězeny v knize „Baf!“ doktora Osgooda Mulforda Twelga, známého parapsychologa a profesora ektoplazmy na Columbijské univerzitě. Twelge uspořádal pozoruhodnou historii parapsychických jevů od přenosu myšlenek až k zážitku dvou bratrů bydlících na protilehlých místech zeměkoule, z nichž jeden se vykoupal a druhý se probudil čistý. První příběh Zjevení ukazuje, jak se pan Dubbs v noci probudil a spatřil svého zemřelého bratra Amose. Dokonce s ním i komunikoval. Poté se duch vrátil načež paní Dubbsová vzlétla ze židle a přistála v omáčce. Zjevení jsou často spojována s lidmi, kteří zemřeli nepřirozenou smrtí. Například Amos Dubbs zemřel tak, když ho jeden farmář omylem zasel mezi tuříny. Druhý příběh Bludění duší popisuje jak pana Alberta Sykese opouští duše, vydává se na výlety a po nějaké době se vrací zpět do jeho těla. Třetí příběh Předtuchy popisuje sen Fentona Allentucka, kterému se zdálo, jak hraje karty s talířem pažitky, náhle se sen změnil a spatřil v něm svého dědečka jak se na něj řítí náklaďák, když tančil valčík s krejčovskou pannou. Pokoušel se dědečka varovat, ale když otevřel ústa, zazněla zvonkohra a auto dědečka přejelo. Když se celý zpocený probudil, běžel varovat dědečka, ten mu řekl, že se s pannou nechystá tančit a proto se uklidnil. Později se však dozvěděl, že jeho dědeček uklouzl na obloženém chlebíčku a spadl ze staršího newyorského mrakodrapu. Ve čtvrtém příběhu s názvem Trans líčí Hugh Swiggles zážitek ze seance, při kterém madame Reynaudová vyvolávala ducha manžela paní Marpleové. V pátém příběhu Jasnovidectví popisuje případ Achilla Londose, který dokázal po soustředění vyrazit svému otci falešný chrup. Londos také našel pomocí svých zvláštních schopností muže, který byl nezvěstný a nakonec když byl v roce 1964 povolán, aby pomohl policii v pátrání po zločinci, který zanechával na oběti pečenou tresku, si přičichl ke kapesníku a dovedl policii přímo k pachateli.

 

10. Ach, ta prokletá doba

Je to příběh, ve kterém se muž jménem Willard Pogrebin přiznává, že vystřelil na prezidenta Spojených států. Naštěstí pro všechny mu v tom nějaký člověk z davu zabránil, tak že se kulka odrazila od štítku McDonaldova občerstvení a skončila na pultu Himmelsteinova uzenářství. Po krátké potyčce byl přemožen agenty FBI a dopraven na pozorování do psychiatrické léčebny. Tento muž byl ze zdravotních důvodů propuštěn z armády, když na něm byly prováděny vědecké experimenty bez jeho vědomí. Kumulativní účinky drogy LSD těžce postihly jeho vnímání, přestal dokonce rozlišovat bratra Morrise a uvařené vejce. Pomohla mu elektrošoková terapie. Po propuštění se ocitl sám a bez prostředků. Stopoval auta a díky tomu se seznámil se dvěma mladíky. Ti jej odvezli na opuštěný ranč, kde ho násilím krmili organickými jídly a snažili se vtisknout muří nohu na čelo svářecí elektrodou. Poté se stal svědkem černé mše, kde si mladí ministranti prozpěvovali „Hare Krišna“. Byl také donucen požívat peyotl, kokain a bílou hmotu z vařených kaktusů. Později byl v Beverly Hills zatčen za to, že se chtěl oženit s ústřicí. Později začal halucinovat a jednou viděl Frankensteina, jak se prochází parkem s hamburgerem na lyžích. Dobrovolně se přihlásil do léčebného programu PET - Perlemutterova egoterapie. Později byl odvezen do příjemných lázní na venkově (kolem ostnatý drát a dobrmani). Tam jim zakladatel programu pan Perlemutter předčítal úryvky z Mein Kampfu. Někteří pacienti se snažili odejít, ale plot byl pod elektrickým proudem. Později se usadil v San Franciscu a donášel agentům FBI. Několik měsíců prodával drobné informace o zkouškách CIA na odolnost obyvatel New Yorku tím, že nasypou do městské vodárny kyanid. Jednoho dne když vyšel na ulici jej přepadli ve tmě dva muži, píchli mu nějakou injekci a odvezli jej v kufru auta. Zavřeli jej do temné komůrky a nutili jej, aby udělal vše co po něm chtějí. On nakonec souhlasil. Později jej odvedli do místnosti, kde byl prezident Ford, který jej požádal aby s ním jezdil po Spojených státech a sem tam na něj vystřelil, a dával při tom pozor, aby minul, aby mu to dalo příležitost zachovat se statečně. Ve svém stavu muž souhlasil se vším. O dva dny později došlo k incidentu u uzenářství. 

 

11. Paměti lupiče

Je to příběh, ve kterém se lupič přiznává, že kradl. Vysvětloval, že vyrůstal v rodině, která ho špatně vychovávala. Jeho otec byl profesionálním bankovním lupičem, který se před policajty schovával v převleku, takže jej syn normálně viděl až ve dvaadvaceti letech. Také jeho matka se vydala na dráhu zločinu. Měl sestru a dva bratry. Sestra Jenny se provdala pro peníze, bratr Vic spolupracoval s bandou padělatelů. Nejmladší bratr Charlie měl nelegální sázkovou kancelář a později byl překupníkem a lichvářem. První věc, kterou tento lupič ukradl byl bochník chleba tak, že každý den vynesl krajíček žitného chleba a po třech týdnech nasbíral celý bochník. Později se ho zmocnili výčitky svědomí a snažil se chleba vrátit, ale byl přistižen, když se snažil přijít na to, ke kterému bochníku krajíc patří. Za to byl odveden do elmirské polepšovny. Odtud se pokusil pětkrát utéct. Dozvěděl se zde mnoho zajímavých věcí a hlavně všechno o zločinu. Během příštích pár let se stal nejlepším lupičem. Vykonal několik činů, které policie nikdy nevyřešila. Například jednou vlezl do vily, kde spali manželé, vyhodil dynamitem  do vzduchu trezor. Přitom se vzbudil manžel, ale lupič jej ujistil, že peníze půjdou na organizaci mladých skautů a on znovu spokojeně usnul. Chytře za sebou zanechal otisky prstů tehdejšího prezidenta F.D.Roosvelta. Jindy ukradl ženě diamantový náhrdelník a náušnice při třesení rukou. Použil k tomu vysavač. Nakonec v sáčku našel i falešné zuby jednoho holandského velvyslance. Jednou se vloupal do Britského muzea. Dobře věděl, že je na podlaze zabudován elektronický systém, že sebemenší tlak na ní spustí alarm. Spustil se světlíkem po provaze, ale když vytahoval nůž na sklo vletěl do místnosti vrabec, přistál na podlaze a spustil alarm. Lupič dostal deset let. Nakonec vypráví rady jak ochránit dům před lupiči.       

 

12. Nejpovrchnější člověk

Je to příběh, který vypráví pan Koppelman svým přátelům, když probírali povrchní lidi ve svém okolí při posezení v obchodě s delikatesami. Tento příběh začíná tím, že se parta přátel již několik let týden co týden schází při hraní pokeru. Jednoho dne se kamarádům zdá jeden z nich Meyer Iskowitz, nevypadá dobře. Ten však na to jen mávne rukou. Vypadá stále hůře a proto nebylo později překvapením, že skončil v nemocnici s rakovinou lymfatických uzlin. Jeden z kamarádů Lenny Mendel váhá zda by měl navštívit Meyera Iskowitze v nemocnici. Jestli ho náhodou nenakazí rakovinou dotekem nebo kýchnutím a podobně a vždyť jej ani pořádně nezná, jednou týdně se scházeli jen kvůli kartám. Stále čekal na zprávu o Meyerově smrti aby za ním nemusel jít, ale ta pořád nepřicházela. Ostatní ho přesvědčují, aby tam zašel, on jim odpovídá že zítra se tam určitě staví, ale vždy návštěvu znovu odloží. Nakonec jej trápí svědomí, co kdyby Meyer umřel a on jej nestačil navštívit a nešlo by to napravit. Proto se jednoho dne těsně před návštěvní dobou vydává do nemocnice, aby zde nemusel být moc dlouho. Prohodili spolu pár vět a Lenny Mendel se už díval na hodiny, aby mohl odejít. Návštěvní doba dávno uplynula ale stále pro něj nikdo nepřicházel. Najednou se ve dveřích objevila ošetřovatelka slečna Hillová a Lenny se do ní okamžitě zamiloval. Ona jen narovnala prostěradla špitla mu, aby už raději šel a odešla. Mendel odcházel a doufal, že se s ní ještě setká. Jenže ten den ji už neviděl. Doma přemýšlel co udělá. Další den přišel znovu navštívit Iskowitze, ale slečna Hillová ten den nesloužila. Lenny se snažil co nejdříve odejít. Další den ji potkal v blízkosti umírajícího Iskowitze, když odcházel zaslechl rozhovor zaměřený na podrobnosti o soukromí slečny Hillové a dozvěděl se o chlapci, se kterým chce chodit. Následující dny nosil umírajícímu hodnotné a dobře promyšlené dárky, aby se před ní  ukázal v dobrém světle. Později slečna Hillová Lennymu Mendelovi poděkovala za to, že se tak moc stará o umírajícího člověka. Zprávy o jeho dojemné péči se roznesly a on byl mezi kamarády středem pozornosti. Těsně před tím, než Meyer Isokwitz zemřel, řekl, že ho miluje a že jeho péče o něj byla nejdojemnějším zážitkem v celém životě. Za čtrnáct dnů se slečna Hillová rozešla s chlapcem a začala chodit s Lennym Mendelem. Měli milostný poměr, ale ten trval pouze rok a pak se rozešli a šli svou cestou.

 

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.006 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz