Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Branald Adolf (1910)

Adolf Branald (1910)

Český prozaik. Pochází z herecké rodiny. Zkušenosti z mnoha zaměstnání, jež vystřídal, vhodně využil ve své tvorbě (pianista, scénárista, železničář, redaktor). Je autorem románů a povídek z hereckého prostředí („Stříbrná paruka“, „V hlavní roli Matyáš“, „Skříňka s líčidly“, „Chléb a písně“), o železnici („Severní nádraží“, „Lazaretní vlak“, „Král železnic“) a řady knih z oblasti literatury faktu („Dědeček automobil“, „Ztráty a nálezy“, „Promenáda s jelenem“, „Vizita“, „Zlaté stíny“, „My od divadla“).

„Severní nádraží“ – Román vznikl jako beletristické rozvedení kroniky pražského Masarykova nádraží v letech nacistické okupace. Hrdinou knihy je železničářský kolektiv Severního nádraží, který je zapojen do sabotážní a odbojové činnosti nejen v Praze a na mnoha místech tehdejšího protektorátu, kam se rozjíždějí jednotlivé osádky vlaků z mateřské stanice, ale i v Německu, kdy byli čeští železničáři totálně nasazeni. Z jednotlivých živelných sabotážních akcí se postupně rodí organizovaný železničářský odboj mnoha lidí, kteří jsou vykresleni nepateticky s chlapskou jadrností a opravdovostí. Ústřední postavou je přednosta Babánek, svědomitý úředník, který dík svému humanistickému založení se postupně stává stmelujícím činitelem odbojového hnutí, a tak nositelem hlavní myšlenkové linie románu. Osobitě a působivě, se smyslem pro typičnost jsou vykresleny i protihráčské postavy nacistů a kolaborantů (Rahme, Pracht, Macura).

„Lazaretní vlak“ – Román je volným pokračováním Severního nádraží. Zachycuje obraz květnové revoluce 1945 na Masarykově nádraží. Během několika dní a nocí se odehrává sled dramatických událostí jako například dobývání hotelu naproti nádraží, který byl v rukou esesmanů, i komplikovaný boj o vlastní nádraží. Jádro románu tvoří zápletky kolem lazaretního vlaku umístěného na nádraží, který je pod ochranou Mezinárodního červeného kříže, jenž zaručuje německé ozbrojené posádce nedotknutelnost. V boji o nádraží vpadne posádka vlaku statečným českým bojovníkům do zad a německá přesila tak znovu stanici obsadí. Po boji o každou kolej dočasní vítězové organizují v poslední den povstání masovou popravu několika desítek zajatých revolučních bojovníků. Strach z blížící se Rudé armády je však přiměje k zastavení poprav a k útěku. Železničáři se ujímají vlády nad těžce poškozeným nádražím, odkládají zbraně a bez otálení obnovují provoz, nezbytný pro život osvobozené Prahy.

„Dědeček automobil“ – V roce 1903 přichází mladý zámečník František Projsa do Mladé Boleslavi hledat práci do továrny Laurin a Klement, kde se vyrábějí jízdní kola. Po příchodu k továrně vidí prvně v životě jezdce na motocyklu. Je přijat do práce a zařazen nejprve k montování velocipédů. Později se však osvědčil a začal pracovat v partě lidí, kteří připravovali první český motocykl. Spolumajitel firmy Václav Klement přivezl z Paříže jeden exemplář tamější motocyklety, kterou vyráběla firma Griffon. V Mladé Boleslavi motorové kolo rozebrali a dlouhé týdny se snažili odstranit veškeré jeho nedostatky. Když se motocykl začal vyrábět, dalo Václavu Klementovi mnoho námahy ho prodávat. Nabízel ho obchodníkům v mnoha evropských zemích, ale nikdo neměl velký zájem. Aby dokázali, že české motocykleta je srovnatelná s francouzskými, anglickými a německými, přihlásili se na závody do francouzského Dourdanu. Tovární jezdci Vondřich a Toman dlouho trénovali a podařilo se jim dosáhnout rychlosti okolo sta kilometrů za hodinu. Ve slavném závodě roku 1904 byl jako favorit označován Francouz Demeester na motocyklu Griffon. Český závodník Vondřich dlouho vedl, ale před koncem závodu rozsypali vesničané, kteří nechtěli, aby přes jejich vesnici vedla trať závodu , na silnici hřebíky. Vondřich píchl pneumatiku a musel vzdát. Když to viděl druhý závodník Toman, přidal a skončil v závodě druhý za Demeestrem. O českých strojích se začalo mluvit a psát v novinách. Toman dosáhl v určitém úseku nejvyšší rychlosti ze všech závodníků. Na další ročník trénoval Vondřich rychlou výměnu pneumatiky a vzal s sebou na záda kufřík s nejdůležitějším nářadím. Všichni se mu smáli a pojmenovali ho cestující kovář. Přestali se smát, když závod přesvědčivě vyhrál. Tak měla česká značka Laurin a Klement otevřenou cestu do světa. V té době už připravují v továrně svůj první automobil. Vůbec první český automobil byl vyroben v Kopřivnici, podobal se kočáru a v roce 1898 dorazil z Kopřivnice do Vídně průměrnou rychlostí sedmnáct kilometrů za hodinu. V Mladé Boleslavi připravili automobil na závod v alpském Semmeringu. Vondřich jel s mechanikem Františkem Projsou, dalšími závodníky byli hrabě Alexandr Kolovrat a Knirsch. Mladoboleslavské automobily opět zvítězily. Václav Klement chce vyzkoušet automobil na rychlostní dráze v londýnském Brooklandu, aby dokázal, že se vyrovná rychlostí dosavadnímu rekordu, který byl tehdy 106 km za hodinu. Po mnoha obtížích a poruše, kterou museli v Anglii opravit, dosáhl jezdec inženýr Hieronymus rychlosti 118 km za hodinu a značka Laurin a Klement byla vytesána do kamenné desky v Brooklandu jako nejrychlejší toho roku. Václav Klement si umínil, že jeho značka bude i tzv. králem vrchařů – přihlásil vůz na závody do francouzského Gaillonu. Hrabě Kolovrat a Frantík Projsa ve Francii marně očekávali, že dojde včas z Čech závodní stroj. Ze zoufalství se rozhodli, že pojedou závod cestovním vozem, kterým přijeli do Francie. I po tomto závodě oznámili telegramem Klementovi, že se stal králem vrchařů. Mladoboleslavská automobilka se zúčastnila velkého závodu z Petrohradu do Sevastopolu. Do Petrohradu jelo vlakem celkem devět automobilů s jezdci, mechaniky a náhradními díly. V tomto dlouhém a strastiplném závodě zvítězily automobily značky Mercedes, Češí byli druzí a vyhráli cenu Moskevského autoklubu. Tři jezdci se rozhodli absolvovat ještě Kavkazský pohár – přesunuli se lodí ze Sevastopolu do kavkazské Gagry. První, druhé a čtvrté místo patřilo opět českým vozům. Po tomto úspěchu se Frantík Projsa dozvěděl, že inženýr Hieronymus začíná pracovat na konstrukci letadla. Frantíka vzal jako výborného mechanika do své party. Po padesáti letech vypráví dědeček František Projsa svým vnukům a jejich kamarádům o počátcích českého motorismu.

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz