Josef Kajetán Tyl ( 1808-1856 )
Narodil
se v Kutné Hoře - vliv historie. Pocházel z chudých poměrů. Otec byl řemeslník,
hudební, málo vydělával, přesto však umožnil synovi studovat v Praze, Hradci
Králové. Když studoval na vysoké škole, rozhodl se odejít ke kočovné
společnosti. Pak se vrátil a stal se úředníkem vojenské kanceláře. Hrál
ochotnicky divadlo, záhy se stal středem české vlastenecké společnosti. V roce
1848 stal v popředí všeho dění - angažoval se jako divadelník, novinář,
poslanec v kroměřížském sněmu, bojoval i na barikádách. Za svou činnost musel
odejít z Prahy, uchýlil se ke kočovné společnosti, nedostal vlastní koncesi,
svou společnost mu propůjčil ředitel Kuloš. Žil velmi bídně a zemřel předčasně
z vyčerpání.
Činnost:
a)
politicko -
organizační
b)
žurnalistická
c)
divadelně kritická
d)
spisovatelská
a)
1848 - Tato oblast
jeho činnosti je velmi významná, protože ve své době byl středem vlasteneckého
života.
b)
Původně řídil časopis
„Jindy a nyní“, který přejmenoval na „Květy“.
Hlavní cíl - výchova lidu v duchu tehdejší doby. 1846-1848 vydává časopis „Pražský
posel“ - lidově-výchovný časopis vycházejí v něm články dějepisné,
zeměpisné, přírodovědné, o literatuře, hudbě a hospodářské výklady. Šlo mu o
morální výchovu. V roce 1848 se Pražský posel stal politickým časopisem. V roce
1849 vydává „Selské noviny“, které tvoří vrchol
jeho novinářské tvorby.
c)
Vychovával herce,
vedl je k zodpovědné práci, žádal vzdělané herce, kteří jsou morálně na výši.
Herec má být příkladem nejen na jevišti, ale i v soukromí.
d)
Dramata:
„Jan
Hus“ - historické drama, Tyl
zde zpracoval život Jana Husa, jeho neohroženost a vysokou morální sílu.
Hodnota je v morálním příkladu, po stránce umělecké je zde vidět spěch.
„Kutnohorští
havíři“ - první české sociální
drama. Děj se odehrává dávno v minulosti, kdy se havíři v Kutné Hoře vzepřeli
svému pánu mincmistrovi Benešovi z Weitmile.
„Fidlovačka,
aneb žádný hněv a žádná rvačka“
- Výstavní trh, kde se tančí. V této hře vystupuje starý houslista Mareš, který
zpívá píseň „Kde domov můj“- která se později stala
státní hymnou.
Báchorky
jsou hry, v nichž vystupují nadpřirozené bytosti, které zasahují do života
lidí.
„Strakonický
dudák“ - V této hře Tyl zkoumá
působení lidských hodnot, věrnost domovu, láska, přátelství, mateřství,
poctivost, statečnost a obětavost.
Současné
dramata: „Pražský flamendr“, „Paní
Mariánka, matka pluku“, „Paličova dcera“,
„Bankrotář“, „Chudý kejklíř“
Poslední
oblastí Tylovy tvorby jsou povídky vlastenecké a historické.
„Pouť
českých umělců“
„Dekret
kutnohorský“
„Rozervanec“- V této povídce spodobnil Máchu, rozbor
romantického životního postoje - nesouhlas
„Vlastenci“
„Poslední
Čech“ - ostře kritizována
K.H.Borovským
„Chudí
lidé“
„Pomněnky
z hrobu nejstaršího Čecha“
„Láska
vlastencova“
Význam:
Je zakladatelem novodobého českého divadla, byl vychovatelem českého národa,
jeho učitelem.