Josef Kajetán Tyl ( 1808-1856 )

Narodil se v Kutné Hoře - vliv historie. Pocházel z chudých poměrů. Otec byl řemeslník, hudební, málo vydělával, přesto však umožnil synovi studovat v Praze, Hradci Králové. Když studoval na vysoké škole, rozhodl se odejít ke kočovné společnosti. Pak se vrátil a stal se úředníkem vojenské kanceláře. Hrál ochotnicky divadlo, záhy se stal středem české vlastenecké společnosti. V roce 1848 stal v popředí všeho dění - angažoval se jako divadelník, novinář, poslanec v kroměřížském sněmu, bojoval i na barikádách. Za svou činnost musel odejít z Prahy, uchýlil se ke kočovné společnosti, nedostal vlastní koncesi, svou společnost mu propůjčil ředitel Kuloš. Žil velmi bídně a zemřel předčasně z vyčerpání.

Činnost:

a)              politicko - organizační

b)              žurnalistická

c)              divadelně kritická

d)              spisovatelská

a)     1848 - Tato oblast jeho činnosti je velmi významná, protože ve své době byl středem vlasteneckého života.

b)     Původně řídil časopis „Jindy a nyní“, který přejmenoval na „Květy“. Hlavní cíl - výchova lidu v duchu tehdejší doby. 1846-1848 vydává časopis „Pražský posel“ - lidově-výchovný časopis vycházejí v něm články dějepisné, zeměpisné, přírodovědné, o literatuře, hudbě a hospodářské výklady. Šlo mu o morální výchovu. V roce 1848 se Pražský posel stal politickým časopisem. V roce 1849 vydává „Selské noviny“, které tvoří vrchol jeho novinářské tvorby.

c)     Vychovával herce, vedl je k zodpovědné práci, žádal vzdělané herce, kteří jsou morálně na výši. Herec má být příkladem nejen na jevišti, ale i v soukromí.

d)     Dramata:

„Jan Hus“ - historické drama, Tyl zde zpracoval život Jana Husa, jeho neohroženost a vysokou morální sílu. Hodnota je v morálním příkladu, po stránce umělecké je zde vidět spěch.

„Kutnohorští havíři“ - první české sociální drama. Děj se odehrává dávno v minulosti, kdy se havíři v Kutné Hoře vzepřeli svému pánu mincmistrovi Benešovi z Weitmile.

„Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“ - Výstavní trh, kde se tančí. V této hře vystupuje starý houslista Mareš, který zpívá píseň „Kde domov můj“- která se později stala státní hymnou.

Báchorky jsou hry, v nichž vystupují nadpřirozené bytosti, které zasahují do života lidí.

„Strakonický dudák“ - V této hře Tyl zkoumá působení lidských hodnot, věrnost domovu, láska, přátelství, mateřství, poctivost, statečnost a obětavost.

Současné dramata: „Pražský flamendr“, „Paní Mariánka, matka pluku“, „Paličova dcera“, „Bankrotář“, „Chudý kejklíř“

Poslední oblastí Tylovy tvorby jsou povídky vlastenecké a historické.

„Pouť českých umělců“

„Dekret kutnohorský“

„Rozervanec“- V této povídce spodobnil Máchu, rozbor romantického životního postoje - nesouhlas

„Vlastenci“

„Poslední Čech“ - ostře kritizována K.H.Borovským

„Chudí lidé“

„Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha“

„Láska vlastencova“

Význam: Je zakladatelem novodobého českého divadla, byl vychovatelem českého národa, jeho učitelem.