Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Swift Jonathan (1667-1745)

Jonathan Swift (1667-1745)

Anglický spisovatel, narozen v Dublinu, po studiích byl vychovatelem v rodině významného státníka Williama Templa. Zasáhl i do politiky, postupně se stal členem dvou nepřátelských politických stran. Usiloval o to, aby se stal biskupem. Když se mu tento záměr nezdařil, žil trvale v Dublinu, kde se stal děkanem v kostele svatého Patrika. Psal mnoho politických pamfletů, významnějšími díly jsou „Pohádka o kádi“ – usiluje o všeobecnou nápravu lidstva, „Bitva knih“ – popisuje posměšně boj mez klasickými autory a současníky. Nejznámějším dílem je próza „Gulliverovy cesty“ – nelze na ni pohlížet jen na produkt autorovy fantazie, ale v podtextu jsou satiricky zobrazeny a kritizovány poměry na anglickém královském dvoře v době panování Jiřího I., šarvátky anglických politických stran toryů a whigů, dlouholeté nepřátelství Angličanů a Francouzů.

„Gulliverovy cesty“:

„1. díl – Cesta do Liliputu“ – Hrdina příběhu Lemuel Gulliver vypráví na počátku o svém životě a své rodině. Díky podpoře příbuzných se mu dostalo výborného vzdělání, hodně četl, učil se cizím řečem. Absolvoval několik cest po moři jako lodní ranhojič. Mezitím se oženil, ale když se rozhodl zanechat cest po moři a zůstal doma se ženou a dětmi, nedařilo se mu dobře, a proto se rozhodl přijmout nabídku kapitána lodi Antilopa, která se chystala na cestu do Jižního moře. Cestou loď narazila na skaliska. Námořníci se snažili zachránit se ve člunu, ale ten se převrhl a zahynuli všichni, kromě Gullivera, který z posledních sil doplaval k pobřeží. Na pobřeží vyčerpáním usnul. Když se probudil, poznal, že se nemůže hýbat – ruce, nohy, dokonce i vlasy měl připoutány z zemi množstvím tenkých provázků. Na hruď se mu vyšplhali malí lidé, vysocí asi šest palců (palec = anglická míra 2,53 cm). Mnoho dalších po něm vystřelovalo drobné šípy. Mluvili podivnou nesrozumitelnou řečí. Gulliver se snažil dá jim posunky najevo, že jim nechce ublížit. To se mu po chvíli podařilo, byla mu uvolněna pouta, mastí ošetřeny ranky od šípů. Gullivera uvěznili v největší budově hlavního města Liliputu, v chrámu, který již nesloužil svému účelu. Tam si ho přišel prohlédnout císař s císařovnou a celým dvorem. Dostal také jídlo, jehož spotřeboval velké množství, přiváželi mu ho na vozech. Liliputské víno popíjel po celých bečkách. V Liliputu mu také zhotovili nový oděv, který šilo tři sta švadlen a krejčích. Císař mu přidělil šest set sloužících a šest největších učenců ho vyučovalo liliputské řeči. Vojsko, císařské koně a koně šlechticů měli za úkol často cvičit v jeho přítomnosti, aby si na Gullivera přivykli. Císař nechal Gulliverovi prohledat kapsy a udělal soupis předmětů – mnoho z obyčejných věcí vůbec neznali, například hodinky, hřeben, nůž, kapesník a další. Pak sepsali celou řadu nařízení a Gulliver musel odpřísáhnout, že je bude dodržovat. Liliputská říše žila v dlouhodobém nepřátelství se sousední říší Blefuskuánskou. V zemi Blefusku totiž rozbíjejí vajíčka na širším konci, kdežto v Liliputu bylo nařízeno rozbíjet je na konci užším. V liliputu se dověděli, že blefuskuánští se chystají je napadnout se svým válečným loďstvem. Císař Liliputu spoléhal na Gullivera, že pomůže v boji proti nepříteli. Gulliverovi se opravdu podařilo podle plánu svázat všechny nepřátelské lodě a přitáhnout je na liliputský břeh. Při tom byl ohrožován blefuskuánskými šípy. Aby neutrpěl zranění očí, pomohly mu brýle, které měl ukryté v tajné kapse vesty. Císař byl Gulliverovi za vítězství vděčen a chtěl, aby Gulliver donutil svou silou celou říši, aby se Liliputu podrobila . To Gulliver odmítl – nechtěl být příčinou poroby jakéhokoli národa. Ačkoli byl Gulliverovi nakloněn a zavázán, vyskytli se na jeho dvoře lidé, kteří Gullivera  nenáviděli a podněcovali císaře proti němu. Byl to admirál Skyreš Blogolam, který nemohl zapomenout, že Gulliver sám porazil nepřátelské loďstvo, a tím snížil jeho zásluhy, a komoří Flimnap, který se domníval, že jeho žena miluje Gullivera a že ho tajně navštěvuje. K nim se přidalo několik dalších ministrů. Sepsali proti němu obvinění a chtěli ho předat soudu. Jeden z lordů, který byl Gulliverovi zavázán, mu pověděl o spiknutí. Gulliver odchází na návštěvu země Blefusku, a protože se zasloužil při jednáních o mír mezi oběma zeměmi, je tam vlídně přijat. Brzy objeví na pobřeží zbloudilý člun, a připravuje se za pomoci obyvatel na odjezd do vlasti. Ještě ho zastihne posel liliputského císaře, který žádá zdejšího panovníka o vydání Gullivera jako zločincem který je odsouzen k smrti, ale milostí císaře má být zbaven zraku. Blefuskuánský císař ho však nevydá a Gulliver se ve člunu opatřeném plachtami a vybaveném zásobami vydává na moře. Brzy potkal anglickou jachtu, která ho vzala na palubu a šťastně dopravila do vlasti.

„2.díl – Cesta do Brobdingnagu“ – Gulliver pluje na lodi Dobrodružství, která je bouří zahnána k neznámému pobřeží. Kapitán posílá několik námořníků na břeh, aby hledali pitnou vodu. Berou s sebou i Gullivera, který si chce prohlédnout pobřeží. Poněkud se od námořníků vzdálí a náhle vidí, že odjíždí zpět k lodi. Pronásleduje je člověk obrovitého vzrůstu, z něhož má Gulliver strach a místo, aby se je snažil dohonit, ukrývá se mezi obilím. Spatří ohromné osoby, vysoké asi jako kostelní zvonice, které sklízejí na poli úrodu. Jeden obr se k němu přiblížil s ohromným srpem a když Gullivera spatřil, přivolal svého pána a ostatní žence. Všichni se podivovali jeho malému vzrůstu a Gulliver , z obavy, aby mu neublížili, se snažil chovat přátelsky, a dokonce jim nabízel i peníze. Sedlák ho vzal do svého domu, ukázal ho své ženě a jeho devítiletá dcerka se ho ujala. Nazýval ji Glumdalkič, což v tamějším jazyce znamená chůvička. Ona ho nazvala Grildrig – zakrslík. Obával se velkých zvířat, kočky, psů, svedl v domě obtížný boj se dvěma krysami. Když ho spatřili ostatní lidé z vesnice, velmi se mu podivovali, a jeden z nich sedlákovi poradil, aby Gullivera ukazoval za peníze na trzích pro pobavení lidí. To pak hospodář prováděl, Gulliver vystupoval na stole a po každém takovém dnu byl velmi unaven. O jeho existenci se dověděli na královském dvoře a královna zatoužila mít tuto pozoruhodnost u sebe. Přemluvila sedláka, aby jí Gullivera prodal. U dvora s ním zůstala Glumdalklič, která se od něho nechtěla odloučit. Královna, král i ostatní dvořané ho měli rádi, často si ho nechali přinášet do svých pokojů v přenosné bedničce, aby se s ním pobavili. Jedině královnin trpaslík ho neměl rád, posmíval se mu, že je mnohem menší než on. Gulliver se opět musel vyhýbat mnohým nebezpečím – jednou ho unesla ochočená opice a nechala ho na střeše paláce, podruhé byl ohrožován vosami velikými jako koroptve, pak dravým luňákem, jindy ho odnesl v zubech zahradníkův pes. Král si od něho nechal vylíčit, jak to vypadá v Evropě a ve Velké Británii. Když král vyslechl líčení života na panovnických dvorech v Evropě a popis politiky, jaká je zde provozována, konstatoval, že „nevzdělanost, lenost a neřest jsou vlastně nezbytnými vlastnostmi pro zákonodárce“ a že Gulliverovi krajané jsou „nejškodlivější drobná hnusná havěť, která se kdy plazila po povrchu země.“ Když Gulliver  pobýval v Brobdingnagu již třetím rokem, vydal se s královským dvorem na cestu do pohraničního města. Při zastávce v jednom městě svěřila Glumdalklič Gullivera s jeho přenosným obydlím pážeti, který ho odnesl na jeho přání na mořský břeh. Tam postavil bednu s Gulliverem a odběhl hledat do skal ptačí vajíčka. Náhle Gulliver pocítil, že jeho obydlí něco zdvihá do vzduchu a domyslil si, že se ho zmocnil nějaký veliký pták, zřejmě orel. Byl však pronásledován jinými dvěma orly a upustil bednu s Gulliverem do moře. Naštěstí se nepotopila a byla zpozorována námořníky jedné anglické lodi, kteří se velmi divili neobvyklému plavidlu. Tak byl Gulliver zachráněn a dopraven do vlasti. Ještě dlouho mu připadali normální lidé velmi malí, připadal si opět jako v Liliputu a nemohl odvyknout mluvit velmi hlasitě a dívat se stéle vzhůru. Jeho žena ho prosila, aby se již nevydával na moře, ale Gulliver se opět vydává na další cestu.

Román Gulliverovy cesty pokračuje dalšími dvěma díly III. díl – „Cesta do Laputy, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a Japonska“, IV. díl – „Cesta do země Hvajninimů“.

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.009 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz