Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944)

Francouzský spisovatel a novinář. Byl pilotem u různých leteckých společností. Za druhé světové války sloužil jako letec v osvobozenecké armádě v Severní Africe. V roce 1944 se nevrátil z jednoho letu nad Korsikou, pátrání po něm bylo bezvýsledné. Tvořil díla ze života letců: „Letec“, „Noční let“, „Vojenský pilot“ a další. „Malý princ“ je pohádka pro dospělé – tak ji označil sám autor.

„Malý princ“ – Letec, kterému se porouchal motor, musel nouzově přistát uprostřed Sahary. Po první osamělé noci uprostřed pouště se náhle u něho objevil malý človíček, který žádal, aby mu pilot nakreslil beránka. Dozvídá se postupně, že malý princ pochází z vesmíru, kde mu patří jedna maličká planetka nazvaná B 612. Na planetě je mnoho semen baobabů, s nimiž musí princ denně bojovat. Je rád, že má beránka, který bude okusovat mladé baobaby. Na planetce má také jedinou krásnou květinu, kterou má rád a o niž se stará. Květina je bezbranná, ale má čtyři trny. Trochu prince trápí svými rozmary, a proto ji má ještě raději. Má strach, aby jí beránek nezničil. Staral se také o dvě malé činné sopky a jednu vyhaslou, denně je vymetal a každé ráno se na nich ohříval snídani. Aby mohl opustit svou planetu, využil tahu divokých ptáků. Navštívil některé okolní asteroidy. Na prvním z nich bydlel král. Neměl rád, když mu někdo odporoval. Byl rád, že k němu přišel malý princ, měl tak alespoň jednoho poddaného. Pyšnil se tím, že ho každý poslouchá proto, že dává jen rozumné rozkazy. Když malý princ chtěl planetku opustit, král ho nejdříve zdržoval, sliboval, že ho jmenuje ministrem. Malý princ však prosil, aby mu král nařídil, že se má vzdálit. Král mu nařídil, aby se stal jeho vyslancem, a malý princ opustil planetku. Na další planetě žil domýšlivec. Chtěl, aby se mu princ obdivoval. Žádal ho, aby tleskal, a vždy se potom vznešeně ukláněl. Chtěl, aby princ uznal, že je na planetě ze všech nejkrásnější a nejchytřejší. Malý princ namítl, že je přece na planetě sám. To však domýšlivci nevadilo. Malý princ ho brzy opustil. Další planeta patřila pijanovi, který pil, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Malý princ navštívil ještě další planety – na jedné bydlel businessman, který se domníval, že mu patří všechny hvězdy a planety, a celé dny se zabýval jejich sčítáním. Na páté planetě našel princ lampáře, který ráno zhasínal a večer rozsvěcoval pouliční svítilnu. Stěžoval si, že jeho planeta se otáčí čím dále tím rychleji a on musí zhasínat a rozsvěcovat podle příkazu lampu každou minutu. Byl to však jediný člověk, který se zabýval něčím jiným než sám sebou. Na další planetě bydlel zeměpisec. Nevěděl však, zdali jsou na jeho planetě oceány nebo hory a ani na další otázky malého prince nedokázal odpovědět. Seděl jen u stolu a čekal, až k němu přijdou badatelé, kteří budou vyprávět své zážitky a vzpomínky. Poradil malému princi, aby navštívil planetu Zemi. Na Zemi se objevil uprostřed Sahary. Hledal lidi, ale uviděl jen hada, který mu slíbil , že bude-li někdy chtít, dokáže ho přenést zpět na jeho planetu. Spřátelil se také s liškou, která souhlasila, že si ji může ochočit, to znamená, že pak budou jeden druhého potřebovat. V osamění pouště stále vzpomíná na svou růži, o níž se domnívá, že je jediná na světě. Všechny své příhody vykládá malý princ letci, který již osmý den spravuje porouchaný motor. Dochází jim voda, princ je unavený. Letec ho vezme do náruče a jdou hledat studnu. Nacházejí ji na úsvitě. Konečně se podaří motor opravit. Pilot přistihne malého prince, jak hovoří se žlutým pouštním hadem. Chce se vrátit na svou planetku a had mu k tomu může pomoci uštknutím. Malý princ se bojí, ale nic jiného mu nezbývá. Loučí se s letcem, který na něho vzpomíná i po letech a žádá všechny, kteří budou cestovat po Sahaře, aby mu oznámili, kdyby tam potkali náhodou malého prince.