Stanislav Rudolf (1932)

Vystudoval pedagogickou fakultu, prozaik, autor především románů, povídek a divadelních her ze života dospívající mládeže, učil na několika školách, později se stal redaktorem, od roku 1977 je profesionálním spisovatelem. Jeho prvním románem pro dospívající dívky byl „Metráček“, později přibylo k němu pokračování v druhém dílu. K jeho dalším známým knihám patří: „Něžně háčkovaný čas“, „Kopretiny pro zámeckou paní“, „Údolí krásných žab“, „Modrý déšť“, „Miliónová holka“ a další. Několik z nich bylo zfilmováno nebo uvedeno jako televizní inscenace.

„Metráček“ – Skládá se ze dvou dílů „Nemožně tlustá holka“ a „Kostky jsou vrženy“.

„Nemožně tlustá holka“ – Jitka Pažoutová je žákyní 8. třídy základní školy. Dobře se učí, jen s matematikou má trochu problémy. Má raději jazyky, chodí na hodiny francouzštiny a dělá slušné pokroky. Doma má přísnou, ale laskavou maminku a shovívavého tatínka. Oba rodiče pracují v továrně Monitex, maminka je vrátná, tatínek mistr. Bratr Břeťa studuje v Praze na vysoké škole. Jitka má jediný problém – má nějaká kila navíc a často musí pro to od spolužáků vyslechnout různé poznámky. Chtěla by se vyrovnat ostatním i v tělocviku, kde s ní má tělocvikář „Bohoušek“ často trápení. Třída se začíná připravovat na turnaj ve vybíjené a Jitka tajně trénuje ve staré kůlně rány do nakresleného panáka. Ví, že s ostatními nemůže soupeřit v rychlosti a obratnosti, ale zjišťuje, že má sílu a její rány míčem by mohly být pro soupeřky nebezpečné. Naučí se chytat míč a brzy se stává nejlepší hráčkou ze třídy. Je vybrána do turnaje spolu s kamarádkami Andulou a Ninou. Na Ninu Jitka trochu žárlí, protože se jí líbí chlapec Petr Kropáček, ten však má podle Jitčina mínění oči jen pro Ninu. Nina se chce stát baletkou, má krásnou postavu a ladné pohyby. Jitka jí závidí, že jí vůbec nedělá problém bavit se s chlapci. Když je družstvo děvčat nastoupeno k zápasu, jeden chlapec v řadách diváků zavolá slovo „metráček!“ a Jitce je okamžitě jasné, že to platilo jí. Cítí se hrozně, ale podpoří ji právě Nina, kterou dosud neměla příliš v lásce. Děvčata vyhrají celý turnaj, Jitka má na tom největší zásluhu. Po utkání za ní přichází chlapec Honza Koubek, který na ni v tělocvičně pokřikoval a omlouvá si jí. Obdivuje se její síle a chce, aby dojížděla do blízkého Rybína do atletického oddílu, kde by mohla trénovat vrh koulí. Doma Jitka dostává povolení a začíná dojíždět na tréninky. Honza jí daruje malou opičku – maskota a Jitka přestává myslet na Petra Kropáčka a její myšlenky začínají směřovat k Honzovi. Dochází mezi nimi k prvnímu nedorozumění, ale vše se brzy vysvětlí a Jitka si umiňuje, že vyhraje první důležité atletické závody.

„Kostky jsou vrženy“ – Jitka má za sebou řadu vyhraných závodů ve vrhu koulí. Je studentkou střední zdravotnické školy, s ní tam chodí také její kamarádka Andula. Třídní Jandová má o Jitce dobré mínění, vidí, že je šikovná a pracovitá. Jitka stále jezdí na tréninky do Rybína a kamarádí s Honzou, chodí s ním i do tanečních. Honza má při závodech v běhu problémy, nikdy už není mezi prvními, ztratil formu. Žádá Jitku, aby při praxi v nemocnici vzala efedrin, který se užívá jako dopingový prostředek. Jitka odmítá a Honza s ní proto nemluví. Jitka se bojí, že Honzu ztratí, a lahvičku s lékem ukradne. Příští závody Honza vyhrává a udá se, že je vše v pořádku. V nemocnici se ztratilo více věcí, např. lékařské nůžky. z krádeží je obviněna Jitčina spolužačka Olga,která se přiznala ke krádeži nůžek. Jitka má špatné svědomí. Situace se ještě zhorší, když se Olga pokusí o sebevraždu. Jitka se přiznává své třídní Jandové a slibuje, že lék od Honzy dostane zpátky. Honza nechce věřit, že Jitka svůj požadavek, aby vrátil efedrin, myslí vážně. Jitka poznává, že Honza ji má rád, jen když ji potřebuje, a že vždy myslí hlavně na svůj prospěch. Když v tanečních vyhlásili soutěž o nejlepší pár ve waltzu, nešel Honza pro Jitku, ale tančil se štíhlou a drobnou Miladou. Jitky se velmi bolestně dotklo, když jí řekl, že ona není ten správný soutěžní typ. Poznává, že Honza nemá takový charakter, jaký si u něj vysnila. Je to pro ni velké zklamání. Lahvičku efedrinu, kterou jí Honza nechtěl vrátit, vylákala od něj lstí a pak ji před ním rozbila. Je jí jasné, že teď pro Honzu přestala existovat. Tím více jí překvapí, že zraněný chlapec Vašek Rybařík, kterého Jitka ošetřuje v nemocnici, ji obdaruje krásnými růžemi a řekne jí, to, co Honza nikdy nedokázal – že se mu líbí a že myslí jenom na ni.