Stanislav Rudolf (1932)
Vystudoval
pedagogickou fakultu, prozaik, autor především románů, povídek a divadelních
her ze života dospívající mládeže, učil na několika školách, později se stal
redaktorem, od roku 1977 je profesionálním spisovatelem. Jeho prvním románem
pro dospívající dívky byl „Metráček“, později přibylo
k němu pokračování v druhém dílu. K jeho dalším známým knihám
patří: „Něžně háčkovaný čas“, „Kopretiny pro zámeckou paní“, „Údolí
krásných žab“, „Modrý déšť“, „Miliónová holka“ a
další. Několik z nich bylo zfilmováno nebo uvedeno jako televizní
inscenace.
„Metráček“ – Skládá se ze dvou dílů „Nemožně tlustá holka“ a „Kostky
jsou vrženy“.
„Nemožně
tlustá holka“ – Jitka
Pažoutová je žákyní 8. třídy základní školy. Dobře se učí, jen
s matematikou má trochu problémy. Má raději jazyky, chodí na hodiny
francouzštiny a dělá slušné pokroky. Doma má přísnou, ale laskavou maminku a
shovívavého tatínka. Oba rodiče pracují v továrně Monitex, maminka je
vrátná, tatínek mistr. Bratr Břeťa studuje v Praze na vysoké škole. Jitka
má jediný problém – má nějaká kila navíc a často musí pro to od spolužáků
vyslechnout různé poznámky. Chtěla by se vyrovnat ostatním i v tělocviku,
kde s ní má tělocvikář „Bohoušek“ často trápení. Třída se začíná
připravovat na turnaj ve vybíjené a Jitka tajně trénuje ve staré kůlně rány do
nakresleného panáka. Ví, že s ostatními nemůže soupeřit v rychlosti a
obratnosti, ale zjišťuje, že má sílu a její rány míčem by mohly být pro
soupeřky nebezpečné. Naučí se chytat míč a brzy se stává nejlepší hráčkou ze
třídy. Je vybrána do turnaje spolu s kamarádkami Andulou a Ninou. Na Ninu
Jitka trochu žárlí, protože se jí líbí chlapec Petr Kropáček, ten však má podle
Jitčina mínění oči jen pro Ninu. Nina se chce stát baletkou, má krásnou postavu
a ladné pohyby. Jitka jí závidí, že jí vůbec nedělá problém bavit se
s chlapci. Když je družstvo děvčat nastoupeno k zápasu, jeden chlapec
v řadách diváků zavolá slovo „metráček!“ a Jitce je okamžitě jasné, že to
platilo jí. Cítí se hrozně, ale podpoří ji právě Nina, kterou dosud neměla
příliš v lásce. Děvčata vyhrají celý turnaj, Jitka má na tom největší
zásluhu. Po utkání za ní přichází chlapec Honza Koubek, který na ni
v tělocvičně pokřikoval a omlouvá si jí. Obdivuje se její síle a chce, aby
dojížděla do blízkého Rybína do atletického oddílu, kde by mohla trénovat vrh
koulí. Doma Jitka dostává povolení a začíná dojíždět na tréninky. Honza jí
daruje malou opičku – maskota a Jitka přestává myslet na Petra Kropáčka a její
myšlenky začínají směřovat k Honzovi. Dochází mezi nimi k prvnímu
nedorozumění, ale vše se brzy vysvětlí a Jitka si umiňuje, že vyhraje první
důležité atletické závody.
„Kostky
jsou vrženy“ – Jitka má za
sebou řadu vyhraných závodů ve vrhu koulí. Je studentkou střední zdravotnické
školy, s ní tam chodí také její kamarádka Andula. Třídní Jandová má o
Jitce dobré mínění, vidí, že je šikovná a pracovitá. Jitka stále jezdí na
tréninky do Rybína a kamarádí s Honzou, chodí s ním i do tanečních.
Honza má při závodech v běhu problémy, nikdy už není mezi prvními, ztratil
formu. Žádá Jitku, aby při praxi v nemocnici vzala efedrin, který se užívá
jako dopingový prostředek. Jitka odmítá a Honza s ní proto nemluví. Jitka
se bojí, že Honzu ztratí, a lahvičku s lékem ukradne. Příští závody Honza
vyhrává a udá se, že je vše v pořádku. V nemocnici se ztratilo více
věcí, např. lékařské nůžky. z krádeží je obviněna Jitčina spolužačka
Olga,která se přiznala ke krádeži nůžek. Jitka má špatné svědomí. Situace se
ještě zhorší, když se Olga pokusí o sebevraždu. Jitka se přiznává své třídní
Jandové a slibuje, že lék od Honzy dostane zpátky. Honza nechce věřit, že Jitka
svůj požadavek, aby vrátil efedrin, myslí vážně. Jitka poznává, že Honza ji má
rád, jen když ji potřebuje, a že vždy myslí hlavně na svůj prospěch. Když v tanečních
vyhlásili soutěž o nejlepší pár ve waltzu, nešel Honza pro Jitku, ale tančil se
štíhlou a drobnou Miladou. Jitky se velmi bolestně dotklo, když jí řekl, že ona
není ten správný soutěžní typ. Poznává, že Honza nemá takový charakter, jaký si
u něj vysnila. Je to pro ni velké zklamání. Lahvičku efedrinu, kterou jí Honza
nechtěl vrátit, vylákala od něj lstí a pak ji před ním rozbila. Je jí jasné, že
teď pro Honzu přestala existovat. Tím více jí překvapí, že zraněný chlapec
Vašek Rybařík, kterého Jitka ošetřuje v nemocnici, ji obdaruje krásnými
růžemi a řekne jí, to, co Honza nikdy nedokázal – že se mu líbí a že myslí
jenom na ni.