Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Rais Karel Václav (1859-1926)

Karel Václav Rais (1859-1926)

Pochází z Podkrkonoší (Lázně Bělohrad). Byl učitelem, působil na Českomoravské vrchovině. Říká se o něm, že je kronikářem českého venkova. Zobrazuje především dobu, kterou sám zažil, kdy na českém venkově proniká kapitalismus, úlohy majetku, ve vztazích mezi lidmi - hlavně ve vztazích rodinných.

Díla: nejdříve píše povídky - drobné obrázky z venkova - úloha majetku (rodiče, děti, sourozenci) - povídka Výměnkáři“.

Romány:

„Západ“ - Sledujeme poslední roky stařičkého faráře Kalouse v zapadlé horské osadě. Je mu již 90 let, žil mezi svými farníky již přes 50 let. Přes 50 let jim byl rádcem, pomocníkem, patřil mezi ně. Měl najednou odejít do penze, ale nechtěl se rozloučit s krajem, kde prožil tolik let svého života, nechal všechny své síly. Myslel si, že mu bude umožněno dožít na "své faře". S těžkým srdcem přijímá nabídku sousedního faráře, že dožije na jeho faře. Když konečně nastal ten den a měl se přestěhovat, když překročí práh "své fary", klesá a brzy na to umírá. Vyplnilo se mu tedy alespoň jeho přání, že dodýchal mezi svými na faře, na níž prožil tolik let. Vynášejí ho z fary, nikoli z chalupy. Celý příběh se odehrává ve Studenci = Kameničky - Antonín Slavíček.

„Zapadlí vlastenci“ - Vzdává hold všem "Zapadlým vlastencům" - učitelům, farářům, kteří šíří vzdělání a osvětu i v těch nejzapadlejších koutech naší vlasti. Hlavní hrdinové - učitel Čížek, farář Stehlík a učitelský pomocník Čermák. Místo - pohorská ves pod Krkonošemi v Pozdětíně. Do Pozdětína přichází učitelský pomocník Čermák. Na faře poznává farářovou schovanku Albínku. Farář lásce přeje, Albínin otec ne, Čermák mu není dost dobrý. Po značných nesnázích je svatba. Rais ukazuje na přímo mravenčí práci těchto lidí, kteří i v nejzapadlejších místech mají šířit osvětu, obrození. S Čermákem se dostáváme i do Prahy.

„Kalibův zločin“ - Je to příběh dobráckého, trochu těžkopádného selského synka Kaliby. Kaliba se žení s dcerou vdovy Boučkové Kadličkou. Sňatek je uzavřen ze zištných důvodů a také proto, aby ukryl hříšný poměr Kadličky s jiným mužem. Sňatek je to nešťastný, neustálé hádky, vdova Boučková neustále podněcuje svou dceru proti Kalibovi, který toužebně očekává narození dítěte. Ani potom se situace nezlepší Kaliba vykáže tchýni, s ní ale odchází i Kadlička, Kaliba ji prosí, aby zůstala, když odmítá, Kaliba, vydrážděný, na ni "sáhne". Kadlička ho žaluje pro ublížení na těle, za to byl odsouzený do vězení. To přivodí smrt jeho otce. Kaliba byl propuštěn o den dříve, vrací se nečekaně domů, Kadlička má doma milence, otce "svého" dítěte - Když poznává pravdu, v zoufalství zabíjí svou ženu a sám klesne vedle ní mrtev, stižen mrtvicí.

„Pantáta Bezoušek“ - Pantáta Bezoušek jede za svým synem - advokátem a vnoučaty do Prahy. Zde se mu líbí, ale přece jen touží po domově. V Praze si ho rázem všichni oblíbí, on sám pomůže otci své snachy. Při jedné vycházce Prahou vyšel až za Prahu. Zde vidí oráče, požádá ho, aby směl vyorat alespoň jednu brázdu. To rozhodlo. Ačkoliv se mu v Praze líbí, mají ho všichni rádi, život je pohodlnější, nemá již stání, odjíždí zpět - domů. 

„O ztraceném ševci“ - Ukazuje, jak těžce se zápasilo v německém prostředí českým lidem o právu českého člověka.

 

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz