Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Poláček Karel (1892-1944 )

Karel Poláček (1892-1944 )

Pocházel z Rychnova nad Kněžnou z židovské kupecké rodiny.Proto se později objevuje v jeho tvorbě především zájem o malé město a jeho obyvatele. V první světové válce narukoval na ruskou frontu. S několikaletým přerušením pracoval Poláček v redakci Lidových novin až do 1939, kdy musel redakci opustit. Přátelé mu radí, aby emigroval, to však neudělal. Stal se zaměstnancem Židovské obce, 1943 odešel do transportu a 1944 umírá v Osvětimi v plynových komorách. Je to jeden z nejlepších žurnalistů a humoristů. Podává obraz maloměšťáka kolem první světové války a po ní. Laskavý a chápající pohled humoristy však občas tvrdne v nemilosrdný pohled satirika. Maloměšťák není jen směšný, je i nebezpečný, ohrožuje morální i citové zdraví národa, ale je nezničitelný. Svět jeho maloměšťáka je světem obchodníčků, úředníčků, řemeslníků, jejich rodin, koníčků - metoda opakování.

„Muži v ofsajdu“ - Vypravuje osudy otce a syna Habásků, stoupenců žižkovské Viktorky a panu Načeradce - majitele obchodu s gumáky a konfekcí - přívržence Slávie.

„Dům na předměstí“ - Společenská kritika a satira. Vznikla tím, že Poláček viděl v jednom domě nápis "Nájemníci jsou povinni podávat kotle v dokonalém čistém pořádku." Podepsán - Faktor Jan (podle něj - jméno za přímení - tak se podepisují jen malí a krutí). Hrdina románu je nadstrážmistr, který si postaví dům na pražské periférii. Vlastnictví však rozpoutá v malém člověku vlastnické pudy. Aby mu dal dům co největší užitek, bydlí dál ve svém starém bytě a všechny byty v novém domě pronajímá. Z nájemníků se mají nejen co nejvíce vyždímat peníze, ale udělá si z nich objekt své touhy po moci - trápí je vyhláškami a nařízeními a zákony. Stejnou hrůzovládu rozpoutá i v rodině.

„Michelup a motocykl“ - Michelup je židovský účetní, který všechnu svou energii a vynalézavost zaměřuje na získávání věcí příležitostnou koupi pod cenou, levněji než ostatní. Vlastnictví věci mu dává pocit jistoty a bezpečí. Tragikomičnost - Michelup uvažuje nad koupeným radiopřijímačem - "Otočím kohoutkem, slyším řeč pana Hitlera. Chvilku poslouchám, pak toho mám dost. Pane Hitler! Účetní Michelup Vám bere slovo. Pan Hitler umlkne jako když utne." Ani jedna výhodná koupě se panu Michelupovi nepovede. Zánovní motocykl se dostane do rozporu s ustáleným Michelupem. Životním stylem jeho rodiny kolem motocyklu se rozpoutá bláznivý kolotoč nehod, příhod, náhod, dokud šťastná náhoda - havárie pana Michelupa nezbaví motocyklu.

Vrchol jeho tvorby:

„Pentalogie“ - ale našly se jen 4 díly (Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno)

Vzorem Poláčkovo rodiště - nemá ústředního hrdinu. Z velkého množství vystupuje poněkud do popředí rodina obchodníka Štědrého. Štědrý sám je nepružný, maloměstsky konzervativní. Jeho syn Kamil, který je obchodní příručí přičichl k životu ve velkém městě, hraje světáka. Viktor - pracuje jako montér - rodiče jim proto povrhují, Jaroslav - student, hýčkaný, je poznamenán nejistotou, zmatky dospívání. Vedle nich řada a řada dalších postav. Odehrává se prakticky na třech místech. V rodině obchodníka, místní lékárně a chudobinci. (Městečko je hrdé na chudobinec, místo aby se stydělo, že je zde tolik bídy). Odhaluje podstatu maloměšťáctví v nehybnosti života, zredukovaného na několik ustrnulých gest, frází, které se neustále opakují v nudě, prázdnotě. Do tohoto zatuchlého města vpadne první světová válka, aniž kdo tušil, že se schylovalo ke katastrofě. Nejdříve pořádně zatřese ustáleným světem, okresními městy, třese se na jednu hromadu její mužské obyvatelstvo, rozruší ustálené společenské rozvrstvení, vytváří nové. (např. učitel Král, kdysi okresní nadšenec pro poezii a pokrok, který se s úctou skláněl před profesorem Pošustou, je náramně pyšný na moc, kterou získal nad lidmi ). Ale i zde předvádí nezničitelnost maloměšťáka. Když nastane delší přestávka mezi válečnými akcemi, zařídí si naši hrdinové v zákopovém podzemním městečku po svém, přiblíží zákopový život co nejvíce životu okresního města a pokračují v rámci možností na svých zvycích a zálibách. Vracejí se jim stará gesta a úsloví. Někteří dokonce v mimořádné situaci rozkvetou. Surový správce chudobince, který dříve mává holí jen nad žebráky se jako šikovatel stává postrachem vojáků, končí to posledním rokem války a rozkladem na frontě i zázemí. Vše je viděno nyní očima cizince ve své rodině i ve městě a vrací se na frontu téměř s pocitem úlevy -tam ho čeká smrt.

„Jazyk“ - fantastický, řeč ustálená úsloví i popis. Poláček odpovídá stereotypu a zarazí na první pohled - neustále při popisu městečka se objevuje pořád buclaté domy, šedivý knír, mává surovitou holí a podobně. Má to podtrhnout neměnnost a nehybnost v okresním městě.

„Bylo nás pět“ - Nejkouzelnější Poláčkův román. Je svědectvím ducha nad lidskou fyzickou sílou. Vrátil se v ní do světa svého mládí. Aby unesl tíhu doby, vykouzlil si svět viděný dětskýma očima, svět plný drobných směšností, ale bez krutosti, svět soudržnosti, kamarádství. Sledujeme příběhy pětičlenné klukovské party od jara do jara na tento rok na malém městě naváže velkolepé snové finále, hořečnaté blouznění malého chlapce o Indii, podnícené návštěvou cirkusu. Mistrovsky pracuje s jazykem. Vypravěčem je Petr, syn místního obchodníka. Přirozený klukovský svět se v jeho zápiscích objevuje komicky. Kronikářsky zaznamenává. Píše naprosto spisovně, "čítankovou češtinou školy", ale když se zapomene, míchá přirozené klukovské výrazy. A tak jeho jazyk stále míchá přirozené klukovské vyjadřování s nepřirozenou čítankovou češtinou. To se projevuje i ve stavbě věty.

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz