Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Pleva Josef Věromír ( )

Josef Věromír Pleva (1899-1985)

Český prozaik a básník. Narodil se v Moravské Svratce. V roce 1927 založil skupinu dělnických autorů polemicky zaměřenou proti intelektuálně náročné tvorbě skupiny „Devětsilu“. Autor literatury pro děti (adaptace románu Robinson – podle D.Defoea, a zejména příběhy ze života proletářského chlapce). Zemřel v roce 1985 v Brně. Mezi jeho prozaická díla patří: „Budík“ (1948), „Hoši s dynamitem“, „Kapka vody“ (1935) a „Malý Bobeš“ (1931-1934) – (tři díly).

„Malý Bobeš“ – Seznámení – Bobeš byl malý, tak malý, že sotva dosáhl na kliku u dveří. Proto mu také říkali Bobeš. Bobeš nosil krátké kalhoty a všem se doma líbil, nejvíc však mamince. Byl krásný jarní den. Obloha čistá a slunečko již od rána hřálo. Bobeš vyšel z chaloupky, aby si hrál venku na slunku. Bobeš se rozmýšlel. Má si jít hrát do zahrádky, anebo raději pod zahrádku k potůčku? U potůčku je to také pěkné. Tam je možno dívat se na rybičky. A voda je přec krásná věc. Ano, půjde k potůčku. Když seběhl Bobeš pod zahrádku, hle, vidí, že u potůčku kdosi je. Bobeš se zamračil. Chtěl být u potůčku sám. U potůčku si hrálo jakési děvčátko. Takové děvčátko tu Bobeš ještě nikdy neviděl. Čípak asi je? A jak je nastrojené! Jako v neděli! A Bobše napadlo, že by je měl aspoň nějak postrašit. Děvčátko sedělo na bobku nad čímsi sehnuto, obráceno k Bobšovi zády. Bobeš pomaloučku a zlehka našlapoval, blížil se k děvčátku. Děvčátko opravdu netušilo, že Bobeš stojí už za ním. Bobeš vidí, že má překrásnou panenku, a vedle na trávníku leželo rozmanité nádobíčko. Děvčátko právě nabírala hrnečkem vodu. „Tak, milá beruško, uvaříme kávu, napapáš se, pak si hajneš a budeš spinkat. Tak, a už nekřič! Kdybys nepřestala křičet, tak to by ti maminka vyhrnula sukýnky a nabacala na zadničku. Tak raději přestaň a buď hodné dítě…“ Hm, to děvče nějak divně mluví, to je k smíchu, myslí si Bobeš. Bobeš uchopil kámen a hodil jej před děvčátko do potoka. Voda vystříkla a pokropila děvčátko. To vykřiklo, neboť se leklo, že div panenku do potoka neupustilo, a hned vyskočilo. Spatřilo Bobše. „Tos udělal ty, kluku ošklivý?“ „Ty jsi ošklivá, a ne já!“ „Nejsu!“ „Seš!“ „Nebudu se hádat s takovým usmrkaným klukem,“ děvčátko ohrnulo nosík a otočilo se od Bobše. „A ty tu u našeho potůčku nemáš co dělat!“ „To není váš potůček, ten je pro každého.“ „Není.“ „Je!“ „A není!“ „Ty seš tak ošklivý a hloupý kluk…“ „A ty seš taková holka protivná, a syp se odtud!“ Bobeš kopl do hrnečku, ten se skutálel do vody a tam jej bral proud. Děvčátko si vyhrnulo sukénky, skočilo do vody, aby hrneček vylovilo. Hned však vyskočilo na břeh a řeklo plačtivě: „Ach to studí – a hrneček se mi utopí, ty ošklivče!“ Bobeš se musel v duchu smát, jak je to děvče choulostivé. Jistě se bojí vody. Vlezl do vody a za chvíli vylovil hrneček a podával jej děvčátku. Děvčátko se zamračilo. „Čípak seš?“ ptal se Bobeš. „Nemusíš to vědět!“ „Hm, tak si to nech! Já to nemusím vědět…“ Chvilku bylo ticho. Bobeš palcem nožky nakreslil do písku čtverce, děvčátko, odvráceno k němu zády, otáčelo si hrnečkem v ruce. Najednou mu hrneček z rukou vypadl a kutálel se po svahu zase do potoka. Bobeš rychle nastavil nožku a hrneček se zastavil před samým potůčkem. To bylo děvčátku k smíchu. Když Bobeš viděl, že se děvčátko usmálo, usmál se také. „A čípak ty seš?“ zeptalo se náhle děvčátko. „To nemusíš vědět!“ „Mně říkají Boženka.“ „Třeba Ka-čenka … Já to nemusím vědět,“ ušklíbl se Bobeš. Boženka se otočila zády. Mrzelo ji, že se s ní Bobeš nechce skamarádit. Začala sbírat nádobíčko, uložila si je do krabice, vzala pannu a chystala se k odchodu. Bobeš ji mlčky pozoroval, a přece jen ho začalo mrzet, že Boženka chce odejít. Proto řekl rychle: „Proč odcházíš? Mně říkají Bobeš!“ Boženka se však ani neotočila, ani nic neřekla, a chystala se k odchodu. Bobeš opakoval: „Boženko, mně říkají Bobeš…“ „Třeba Kokeš… Já to taky nemusím vědět!“ prudce se odvrátila Boženka a přitom jí vypadla na trávník panenka. Bobeš rychle panenku zvedl. „Máš moc pěknou panenku,“ řekl. Boženka však mu vytrhla pannu z ruky. „Proč se zlobíš, Boženko?“ „Protože seš protiva!“ „A když už nebudu protiva, tak si budeš se mnou hrát?“ Boženka se zastavila, pomalu se otáčela k Bobšovi a prohlížela si ho. Teď už se jí Bobeš ani nezdál tak protivný. No, vlasy má jako vrabčák neučesané, šaty nemá nějak moc pěkné, ale když se usměje, je docela milý. A je takový malý, ten jistě nechodí ani do školy. „Chodíš už do školy, Bobši?“ „Nechodím, ale už brzo půjdu. A proč se ptáš, ty už chodíš?“ „Nechodím, ale já si hraju s Vašíčkem a ten už chodí do školy… A je taky větší…“ „Hm, tak si di za Vašíčkem!“ „A proč bych chodila za Vašíčkem? Akorát nepudu!“ „A budeš si hrát se mnou?“ „No, když chceš, tak třeba budu.“ Bobeš si prohlížel Boženčino nádobíčko. Byly to talířky, misky i hrnečky, ale takové maloulinké a moc pěkné, Bobeš ještě nikdy takové neviděl a moc se mu líbily. Na hrnečcích byly vymalovány pomněnky, na misce růžičky a na talířcích motýlci. Nejvíc ze všeho se však Bobšovi líbila Boženčina panna. Jakživ jsem neviděl takovou pannu, myslí si, vždyť ona, když ji Boženka položí, zavírá oči! „Boženko, půjč mi tu pannu, ano? Víš, já bych se jí rád podíval na oči.“ Boženka neví, neví, má, nemá, přece jenom Bobšovi tolik nevěří, ale že se na ni Bobeš pěkně dívá, podá mu pannu. Bobeš pannu položí, zase ji postaví, zase položí a zase postaví. To je opravdu zvláštní, myslí si. „Tak, a teď už nezavírej oči!“ poroučí Bobeš panně a znovu ji položí. Panna však zavřela oči zase. „Povídám ti, nezavírej ty oči!“ rozkřikl se již Bobeš. „Koukej, Boženko, ona mne nechce poslechnout. Řekni jí to třebas ty, tebe snad poslechne.“ Boženka se směje. „Ty hloupý, myslíš, že ona ti rozumí? To ona tak musí dělat, jak ji položíš, zavře oči, jak ji postavíš, zase je otevře. To ono už je v ní tak uděláno, víš?“ „Hm, tak ona zavírá oči bez rozumu, viď?“ „Jak to bez rozumu?“

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz