Úvodní strana
Literatura ->
:: Seznam všech literárních autorů v databázi ( celkem:223)
Zobrazit vše A   B   C   Č   D   E   F   G   H   J   K   L   M   N   O   P   R   S   Š   T   U   V   W   Z  
Eduard Bass ( 1888 - 1946 )

Eduard Bass ( 1888 - 1946 )

Novinář, prozaik, dramatik, kabaretiér. Vlastním jménem Eduard Schmidt. Vystudoval reálku, 1910-1920 působil jako autor, konferenciér a zpěvák v kabaretních scénách, zejména v Červené sedmě. Od roku 1920 redaktor Lidových novin ( 1933-1938 šéfredaktor ), v nichž pěstoval všechny žurnalistické žánry ( psal kupříkladu veršované komentáře ke dni rozhlásky ). V jeho prózách převažuje satira a humor - například fotbalová pohádka Klapzubova jedenáctka ( 1922 ) – Ve vesnici Dolní Bukvičky žije chalupník Klapzuba, který má jedenáct synů. Rozhodne se z nich vytvořit fotbalovou jedenáctku. Chlapci tvrdě trénují, otec Klapzuba jim nic neodpustí. Brzy vyhrávají všechny zápasy od fotbalové třetí až po první třídu. Skóre je vždy dvojciferné ve prospěch Klabzubů, soupeř nikdy nedá ani jediný gól. Mistrovství v Čechách vyhrávají celkovým skóre 122:0. Píší o nich všechny noviny doma i za hranicemi a dostávají pozvánku na evropské turné. Klub F.C. Barcelona se obává ostudy z porážky a jeho představitelé rozhodnou, že jejich hráči musí zchromit tři Klapzuby, aby Barcelona vyhrála. Tatík Klapzuba však zjistí tento záměr a chlapci si na zápas oblékají gumové nafukovací obleky – vyhrávají 31:0. Další utkání se koná v Británii, otec Klapzuba je představen anglickému králi. Král si přeje, aby jeho syn, princ Waleský hrál fotbal v Klapzubově mužstvu. Otec Klapzuba ho přijímá s podmínkou, že bude žít jako všichni ostatní chlapci. Na vycházce do lesa potkávají Klapzubové na paloučku chlapce, kteří hrají fotbal. Chtějí, aby si chlapci s nimi zahráli, jsou překvapeni odmítnutím. Kapitán – pihovatý kluk je zaskočí tvrzením, že oni hrají pro čest, kdežto Klapzubové pro peníze. Honza, kapitán Klapzubů, musí konstatovat, že tady byla jeho jedenáctka poprvé poražena. Když se mužstvo rozhodne, že se opět stanou amatéry, přichází výzva k utkání s Austrálií. Jedenáctka odplouvá do Austrálie, kde se koná utkání za mnohatisícové účasti obecenstva. V tomto zápase dostávají Klapzubové poprvé gól. Po domluvě tatíka Klapzuby se mužstvo vzpamatuje a dává devět branek. Na zpáteční cestě se loď Timor, na níž Klapzubové cestují, v bouři rozbila o skaliska. Většina posádky utonula, Klapzubova jedenáctka zmizela beze stopy. Zachránili se pomocí nafukovacích obleků, které použili již v utkání s Barcelonou. Vichřice je zahnala na ostrov v Tichém oceánu, který byl domovem lidožroutů. Náčelník Birimaratoa má na ostrově fotbalové mužstvo. Jestliže s ním Klapzubové prohrají, budou jím snědeni. Zápas má být hrán bez míče, lidožrouti hrají tak, že smějí kopat do soupeře, kam se jim zlíbí, pouze nesmějí hrát rukama. Klapzubové, kteří hráli vždy slušně, mají ze zápasu obavy. Tatík je však oblékl opět do nafukovacích obleků a lidožrouti před nimi prchali v panické hrůze. Náčelník je zve na slavnostní hostinu. K večeři má být pečený halvbek. Klapzubové unikají z ostrova na kánoi domorodců. Uprostřed Tichého oceánu je zachránila loď, právě když se svým otcem hráli vodní polo, aby nevyšli ze cviku.

Divoký život Alexandra Staviského, ( 1934 ). Román Cirkus Humberto ( 1941 ) – Antonín Karas, zedník ze šumavské vísky Horní Sněžné, ovdověl a zůstal sám s malým chlapcem Vašíčkem. Tehdy chodívali zedníci za prací do Německa, zvláště do Hamburku. Protože Karas nemohl doma sehnat práci, rozhodl se následovat partu zedníka Millnera, která již odešla z Čech, a vzít s sebou malého Vašíčka. V Hamburku se dozvídá v hospodě, kde se zedníci stavili, že nesehnali práci a odešli do Štětína. Karasovi nabídl práci Karel Kerholec, který byl vedoucím stavěčů stanu u cirkusu Humberto. Karas našel u cirkusu dobrou obživu a brzy poznal, že mezi mnoha národnostmi, které se u cirkusu vyskytovaly, jsou Češi považováni za lidi, kteří dokáží s fortelem dělat jakoukoli práci. Antonín Karas se s Vaškem ubytovali v maringotce číslo 8, kde bydleli ještě další Češi – Kerholec, Malina a Bureš, který si vzal na starost Vaškovo vzdělání – učil ho číst, psát a počítat a často mu přednášel obrozenecké básně. Malý Vašek, jemuž všichni v cirkuse říkali „Vašku“, se začal učit jezdit na koních, provádět jejich drezůru, u arabského akrobata Achmeda Roméa se učil akrobacii, Vašek si cirkusovou práci zamiloval a projevil k ní všestranný talent. Když dospěl, začal vystupovat jako krotitel lvů, tygrů a medvědů. Ředitel cirkusu Petr Berwitz a jeho manželka hledají pro svou dceru Helenu ženicha, který by dokázal udržet cirkus v jeho slávě a lesku. Nakonec se rozhodnou, že nejlepším ženichem bude Vašek, který všemu rozumí a je pilný, houževnatý a cílevědomý… Václav byl však zamilován do Růženky, dcery paní domácí, u níž byl Antonín Karas vždy ubytován, když jezdil do Hamburku jako zedník. I Helena má jinou lásku – Paola, nejstaršího syna Achmeda Roméa, který však už se svým otcem odjel k jinému cirkusu. Václav se rozhoduje, zda má jít za svým osobním štěstím, nebo zůstat u své práce, kterou miluje, a pomoci tak i ostatním lidem v cirkuse. Rozhoduje se pro cirkus. Po svatbě se Heleně narodil chlapec Petr. Cirkus se dostává do potíží, začíná se zadlužovat. Berwitz odmítá prodat velká zvířata, jejichž vydržování je velmi nákladné. Hamburský magistrát chce zbořit dřevěnou cirkusovou budovu. Berwitz je po tomto sdělení raněn mrtvicí. Václav začíná přemýšlet o nové existenci. Přijímá nabídku pražského podnikatele Breburdy, který chce pronajmout budovu varietního divadla. Václavův syn Petřík se nehodí pro cirkus (má strach ze zvířat) a v Praze bude moci studovat. Varieté je nazváno Humberto a od počátku má veliký úspěch. Helena je však nešťastná, protože ve varieté nevystupují koně. Připadá si zbytečná a tento pocit nepřekoná ani tehdy, když jí Vašek koupí nádherného koně. Opouští rodinu a nechává se angažovat jako krasojezdkyně u cirkusu bývalého konkurenta Kranze. Při výcviku je zraněna pádem z koně a svému zranění podléhá. Václavův syn Petr je velice nadaný matematik, po studiích se stává profesorem a bere si za ženu dceru obchodníka s prádlem Kostečky. Jejich dcera Liduška se stává miláčkem Václava Karase. Když povyroste, začíná s ní cvičit cirkusové umění a učí ji jezdit na koni. Václav Karas byl ředitelem varieté 35 let. Když jeho vnučka Liduška slavila jako tanečnice Ludmila Humberto úspěch v berlínském divadle, rozhoduje se, že odejde na odpočinek. Na rozloučení s jeho kariérou přijíždí do Prahy varietní a cirkusoví umělci z celé Evropy. Všichni o něm hovoří s velkou úctou a vážností. Přijíždí také Liduška se svým snoubencem, mladým maďarským hrabětem, jehož rodina provozuje už po celé generace chov ušlechtilých koní lipicánů. Liduška si přeje, aby dědeček žil u ní a Václav Karas se raduje, že se zase vrátí ke svým milovaným koním.

V tematicky obdobných povídkách Lidé z maringotek ( 1942 ), jež čerpají z cirkusového a varietního prostředí, zpodobil činorodou houževnatost a podnikavost českých lidí.     

  ::  Menu
:: Nahoru «
  ::  Vyhledávání
Vyberte oblast pro hledání




Vyber typ vyhledávání
Přesné ( výchozí )
S použitím náhodnosti znaku


Stránka byla načtena za: 0.002 sekund
© 2000-2006


webzdarma.cz